Novinky | Videa

The Great Mass Over Europe Tour 2013 dnes v Praze

20.05.13

Red Raven Phantoms of Pilsen vol. 7

18.05.13

Více

Echoes

Live - nejbližší akce

KISS

14.06.13 | 19:00 hod.

Více | Přidat koncert

Galerie

Reporty

Obscene Extreme 2011 - den druhý

Obscene Extreme 2011 - den druhý 08.07.11
Trutnov, Na Bojišti

Pátek na Obscene Extreme je nejšílenějším dnem roku. Všechny zvrhlé pudy, které v přítomných magorech klíčily od minulého ročníku, vyhřeznou na povrch právě v tento den. Ve čtvrtek se ještě někteří z účastníků drží zpátky a další stále trpí v "civilu", a v sobotu jsou již všichni zničení, ale v pátek je možné naprosto všechno. Příčetný je v okruhu několika kilometrů tak akorát personál baru na benzince, a v areálu začíná strašlivé peklo.

Na žádném jiném festivalu neuvidíte takové zjevy, jako tady. Namol ožralý špinavec, před kterým by každý spořádaný občan s vřískotem utekl, hraje badminton s šestiletým děckem. Kluci převlečení za včely sosají brčkem náhodným kolemjdoucím z kelímků pivo. "Grinding Bananas", komiksové postavy a další kostýmy všech tvarů a barev. Pódium tak narvané stagedivery, že nejde vidět na kapelu. Šilhaví dezoláti, kteří celou noc strávili v pivním stanu, oka nezamhouřili, a přesto do sebe lijí další kvanta piva a kořalky. Infantilní večerníčkové melodie mezi sety jednotlivých kapel. O množství obnažených mužských těl, že by s tímhle materiálem šlo natočit nejmonumentálnější gay porno v historii lidstva, asi ani nemá smysl psát.

Hudba k tomuhle obscénnímu mumraji tvoří neodmyslitelný doprovod. Člověk přijede na OEF a spoustu z kapel, které sem Čurby tahá z celého světa, prostě nezná. Pak na něj cestou na pivo vybafnou z pódia třeba takoví D.I.S., a on si po dvaceti minutách blbnutí v kotli říká "sakra, ten neposlouchatelnej bordel je vlastně strašně fajn."

Nebo RECTAL SMEGMA. Občas mám pocit, že jsou v ČR pečení vaření, a z jejich úchylného gore by jakýkoliv hudební fajnšmekr dostal vyrážku. Jenže tady na OEF jsou nářky jemných uší bezpředmětné, na pódiu vyvádí pár nadšených lidí, po nich dalších pár stovek a všichni si tu neskutečnou gore tancovačku užívají. A tohle svědčí o kapele víc, než třístránkový elaborát zhrzeného kritika.

ENTRAILS zahráli vynikající deathový set. V rychlejších pasážích šlo o úplný tanec smrti, pomalé měly neúprosný tlak. Brutální, masivní apokalypsa, kterou bych naordinoval zabedněným českým deathmetalistům z Horní Dolní, co mají pocit, jaká je jejich místní kapela s dvacetičlennou fanouškovskou základnou světová. ENTRAILS by je rychle vyvedli z omylu. Z následujících EXTREME SMOKE 57 a jejich grindového bordelu jsem tedy byl spíše zmatený, mělo to koule, ale moc mě to nechytlo.

PUTRID PILE je další zajímavé magořina, kterou by si člověk neměl nechat ujít. Jedná se o one-man projekt Shauna LaCanne. Masivní zvuk umělého bubeníka provází rychlé riffy a šílený vokální projev, skládající se hlavně z hrdelního growlu a nelidského chrochtání. Agresivní divočina, jen musím říct, že v klubu o dva dny později to znělo lépe než na OEF, kde jsem měl pocit, že se celkový efekt trochu ztrácí do prostoru.

ROTTEN SOUND z Finska mají téměř status hvězdné kapely, a to i mezi těmi, co grindu normálně vůbec neholdují. Kapela holt nehraje bezmyšlenkovitý chlív, ale přitom dokáže zamést fanoušky s razancí hurikánu. Na OEF zahráli výborný, rychlý a přitom proměnlivý a inteligentní set. Přišlo mi, že mají špatně nazvučené (rozuměj přehulené) basy, ale tato drobná vada na kráse nemohla zkazit dojem z příjemného vystoupení.

Vrcholem večera však byla BRUJERIA. Je dost těžké komentovat to, co tahle banda hispánských gangsterů v pátek předvedla. Jako kdyby na Bojiště přijela latinská guerilla, zkouřila půl kila hašiše a jala se hlásat do světa nezpochybnitelné pravdy: "Matando Güeros", "Marcha de Odio", "Division del Norte" nebo "La Traición". Muzika BRUJERIE je sice jednoduchá, ale velice účinná. Tvrdým, podlazeným kytarám a španělskému skandování prostě nelze odolat.

Brujo při vystoupení máchal mačetou, že by si rozumný člověk stagediving radši rozmyslel. Jenže jsem na OEF, a taky, u téhle kapely se držet zpátky moc ani nejde. Hodně z toho dělá celková atmosféra, kdy má člověk pocit, že se přimotal do revoltujícího davu někde na Yucatánu. A pak na to pódium leze, nedbá Brujovy mačety, skáče dolů a láme si kosti ani neví jak. Zvláště na závěr, kdy zazněla proslulá předělávka "Marijuana", na pódium vylezlo asi padesát lidí.

Následovalo vystoupení legendárních IMPALED. Celkem mi to připomínalo loňské GENERAL SURGERY, i když tihle Američani tam cpou více brutálního death metalu. Každopádně podobně šlo o morem, prašivinou a dalšími příjemnostmi prolezlou divočinu, která se dokázala prosadit i u publika namlsaného předešlou BRUJERIÍ. Jen ten set mohl být o chlup delší, ta kapela by si to zasloužila.

Tak, a přichází největší zvrhlost letošního OEF, francouzská gore sebranka GRONIBARD. Znělka z večerníčku Pat a Mat, která jejich setu bezprostředně předcházela, nemohla více kontrastovat s těmito nahatými úchyláky. Popsat tu naprosto disharmonickou hudbu slovy moc ani nejde, nejblíže to má ke zvukům z nějakého prasečího bordelu, obohaceným o vyšinuté hýkání a další desítky prasáren. Možná ani GRONIBARD sami neví, co vlastně hrají, pravděpodobně to neví většina jejich fanoušků, nicméně s jistotou můžu tvrdit, že na tom nikomu nezáleží. Kapely, jakou je tahle, k esenci OEF neodbytně patří.

Závěr už byl hodně divoký a přiznám se, že jsem byl rád, že ještě stojím na nohou. Za jiných okolností by mně INTERNMENT nebo CHIENS vyhnali do kotle, ani bych nevěděl jak, ale teď už jsem neměl sílu. Nicméně hodně mě zaujali poslední Mexikáni GORE AND CARNAGE. Jak název napovídá, šlo o tancovací "tupa-tupa" gore sebranku, ale po těch předcházejících divočinách zněli téměř jako ukolébavka za nejšílenějším dnem roku.