Novinky | Videa

Echoes

Live - nejbližší akce

MetalGate Czech Death Fest 2013

14.06.13 - 25.05.13 | 15:00 hod.

STONE SOUR

20.06.13 | 19:00 hod.

Více | Přidat koncert

Galerie

Reporty

FATES WARNING

FATES WARNING support: SNOVONNE
17.03.12
Bratislava, Majestic Music Club

Na bratislavské zastávce legendárních progresivních Američanů FATES WARNING se dokonale ukázalo, nakolik je hranice mezi faktickým a encyklopedickým kultovním statusem tenká. Pokud navíc připočteme fakt, že se pořadatel snažil seč mohl, aby koncert před fanoušky maximálně utajil (osobně jsem se o něm dozvěděl ryze náhodou skrze Blabbermouth.net) a jedinou anoncí na akci se stal LED poutač nad vchodem do Majestic Music klubu, můžeme konstatovat jediné, že si skupina, jež na konci osmdesátých let jako vůbec první spolu s kolegy QUEENSRŸCHE spoluutvářela progresivně metalový subžánr, odbyla poněkud kontroverzní koncertní premiéru v rámci česko-slovenského území. V neposlední řadě se ani načasování koncertu nejevilo nejideálnější, neboť poslední řadové album "FWX" vyšlo skoro před dekádou, nové je zatím v nedohlednu (prý se však připravuje), tudíž atypicky páteř repertoáru tvořil materiál převážně z devadesátých let. Ve srovnání s žánrovými kolegy (především těmi služebně mladšími) působí dnes FATES WARNING poněkud za zenitem, a to i díky faktu, že skupina během své předlouhé kariéry koncertovala na starém kontinentě spíše zřídkavě, chvíli to dokonce vypadalo, že ukončila svoji činnost a její členové se věnovali rozličným projektům jako OSI, ENGINE nebo ARCH/MATHEOS. Tudíž ani nemusím dodávat, že návštěvnost sobotního večera kolem dvou stovek diváků evokovala spíše provinční akci, než návrat druhdy progmetalových pionýrů na scénu. Přesto přes všechno se kvintet nenechal ani náhodou zahanbit a přestože byl z počátku též poněkud konsternován ze slabé divácké účasti, předvedl suverénní výkon, hodný svého jména.

Ačkoliv nikdo neavizoval předkapelu (dokonce ani v samotném sále) a chtěl jsem už kvitovat, že díky tomu bez problému stihnu zpáteční spoj do Brna, odbytím dvacáté hodiny večerní na pódium nakráčel jakýsi pofiderní smíšený ansábl s půvabnou zpěvačkou a lehce avantgardními manýry zbylých členů (třeba basák chvíli hrál v karnevalové masce, kytarista zase evokoval nějakého nekonvenčního kovboje). Hudebně se jednalo o lehce avantgardnější gothic rock/metal, jenž mi připomněl, ve své době kritikou ceněné, Italy MANDRAGORA SCREAM. Bohužel až do půli setu nikdo netušil, o koho že se jedná. Nikde žádná plachta s logem nebo výrazné představení kapely, teprve až při pohledu do distra se z nápisů na tričkách dalo vytušit, že šlo o původně slovenský projekt SNOVONNE. Sice se nejednalo o špatný set, dramaturgicky možná nekompatibilní s hvězdou večera, ale především, díky této neplánované kulturní vložce jsem nestihl celé vystoupení FATES WARNING a jeho závěrečnou asi třetinu (pokud by hráli i přídavky uvedené na setlistu) jsem žel musel oželet.

I kdybych stihl jen několik skladeb z vystoupení FATES WARNING, splnil by se mi můj odvěký sen, vidět tuto zásadní žánrovou kapelu na živo. Desky jako "A Pleasant Shade of Gray" a "Disconnected" se nesmazatelně zapsaly do progmetalové historie, navíc i starší, dnes již vskutku kultovní, alba Alderovy éry jako "No Exit", "Perfect Symmetry", "Parallels" a "Inside Out" naživo působí neuvěřitelně svěže. FATES WARNING si totiž nikdy nezakládali na hráčské onanii, složitých prstokladech, ani nekonečných sólech, nýbrž na poctivém času odolávajícím inteligentním metalu. Díky tomu i dvacet čtyři let stařičký kousek jako "The Ivory Gate of Dreams: IV. Quietus" zněl, jako by jej skupina nahrála včera.

Na kvalitě vystoupení se samozřejmě pozitivně podepsal ryze současný zvuk, jenž bývá v MMC standardem. Taktéž Ray Alder se již nepouští do přílišných fistulí, ale jeho projev se nese ve spíše tradičnější rockové poloze (jako příklad za všechny bych uvedl uvolněnou hitovku "Another Perfect Day" ze zatím poslední řadovky). Abych však jen nechválil, právě jeho výkon patřil k vůbec nejslabším vůči bezchybné instrumentaci zbylých členů. V první skladbě "One" z výtečného "Disconnected" působil poněkud nepřesvědčivě, navíc nekoordinovaně pobíhal po pódiu, až jsem nabyl podezření, že má snad krapet upito a co chvíli upadne na bicí artilerii Bobbyho Jarzombeka. Později se jeho výkon stabilizoval na přijatelnou úroveň, především starší hitovky jako "Outside Looking In" nebo "Down To The Wire" z chytlavého "Inside Out" zněly uspokojivě. Největší problém jsem spatřoval hlavně v pěvecky náročných kompozicích z přelomového "A Pleasant Shade of Gray". Naproti tomu z instrumentálních výkonů zbylých členů se až tajil dech, především stařičké počiny zněly snad ještě lépe než na studiových nahrávkách. Nezpozoroval jsem jediné, byť maličké, zaškobrtnutí.

Škoda, že v tom nejlepším jsem musel odejít na zpáteční vlak, ale i tak jsem si koncert parádně užil. Opět musím pochválit i samotný klub, který díky své pestré členitosti skýtá několikero předkoncertního vyžití. Kupříkladu jste mohli navštívil i kontinuálně probíhající druhé semifinále soutěže mladých talentů Emergenza v přilehlém klubu Randal.

setlist:
Intro: Disconnected Part 1
---
One
Life to Still Water
A Pleasant Shade of Gray, Part III Play Video
Outside Looking In
Down To The Wire
Heal Me
Still Remains
Another Perfect Day
The Ivory Gate of Dreams: IV. Quietus
A Pleasant Shade of Gray, Part XI
The Eleventh Hour
Point of View
Through Different Eyes Play Video
Monument
---
At Fates Hands
Eye to Eye