Přihlášení | Registrace

Reporty

METALLICA

support: GOJIRA, MACHINE HEAD
07.05.12
Praha, Synot Tip Aréna

Nejslavnější metalová kapela všech dob navštívila po čtyřech letech opět Prahu.

Role první překapely je velice problémová a bohužel padla na francouzskou progresivní /groove/ deathmetalovou kapelu GOJIRA. Sám jsem se nevyhnul menším problémům, proto přicházím na jejich set zhruba v polovině. Takhle doslova "zprasený" zvuk jsem ještě neslyšel a to jsem GOJIRU viděl několikrát. I přesto, že kapela dávala do svého setu maximální nasazení, stejně to nepomohlo. Frontman běhal mezi fans na speciálním pódiu, vytvořeném pro METALLICU, a za každou cenu se snažil příchozí rozproudit, leč marně. Asi nejvíce se mi líbilo nasazení bubeníka, který dělal úplné maximum. GOJIRA  také mimo jiné představila skladbu z nově připravované desky "L'enfant Sauvage", která zanedlouho vychází. Pokud byste si však chtěli Francouze dokonale vychutnat, doporučuji raději nějakou klubovou akci, rozhodně ale ne jako předkapelu METALLICY, kde jí totálně zazdili.

Kalifornští MACHINE HEAD začali svůj set přesně na čas, o půl sedmé. Po krátkém intru přišla titulní "I Am Hell (Sonata in C#)" z poslední desky. Kdybych MH neměl naposlouchané do detailu, tak bohužel ani nepoznám, kterou skladbu právě hrají. Bohužel, špatný  zvuk, který si myslím opět pohřbili zvukaři, se táhl po celou dobu setu.  V tomto hudebním nepořádku zanikl i vynikající kousek "Imperium" z desky "Through the Ashes of Empires". Nepatrné zlepšení po zvukové stránce jsme se dočkali u skladby "Locust" z poslední desky "Unto the Locust", ale i tak byl zvuk opravdu hrozný. Místy výpadky zpěvu, občas strašně vytažené kytary, vzápětí zase stažené zpátky, a to vše za podivného zvuku bicích atd. atd. Nevím, zdali to byl účel je takhle pohřbít před METALLICOU, a pokud ano, tak se to zvukařům opravdu povedlo. I na samotné kapele bylo vidět, že do svého vystoupení nedávala tolik energie. V porovnání s koncertem v Drážďanech to bylo jako nebe a dudy, co se nasazení a zvuku týká. I když frontman Rob Flynn fanoušky povzbuzoval a několikrát zmiňoval oblíbené slovo Praha, stejně to nemělo žádný efekt, jelikož bylo zřejmé, že lidé přijeli pouze na METALLICU a nějací MACHINE HEAD je vůbec nezajímají. V předposlední oddychové skladbě "Darkness Within", opět z poslední desky, si Rob zahrál na akustickou kytaru, ve které alespoň vynikl jeho charismatický hlas. Úplný závěr setu patřil skladbě "Halo" z alba "The Blackening". Byl jsem velice zklamán, že nezahráli na konec skladbu "Davidian", kterou hrají při každém vystoupení na závěr, ale bohužel hodina hracího času pro MACHINE HEAD je velice málo, když průměrná doba jedné jejich skladby je zhruba šest až sedm minut. V podstatě hráli jen z posledních tří desek, kdy největší prostor dostala aktuální deska "Unto the Locust", na žádné starší skladby nezbyl čas.

Každá kapela měla půl hodiny na předělání pódia a všechny věci okolo. Jen čekání na METALLICU se protáhlo ještě o dvacet minut, přitom jsem viděl, že všechno bylo již nachystané, tudíž nechápu, proč to trvalo tak dlouho. Přiznám se, že takový otvírák - "Hit the Lights" z jejich první průlomové desky "Kill 'Em All" - jsem od nich nečekal. Ale opět problémy se zvukem. Myslel jsem, že když příprava trvala tak dlouho, bude zvuk jak víno hned od začátku, nestalo se. Už u druhé skladby "Master of Puppets" ze stejnojmenné desky se zvuk posunul k lepšímu, ale jen o kousek. Dále se také v této skladbě poprvé ozvali fanoušci v refrénu. K hudebnímu výkonu kvarteta, který rozhodně nebyl stoprocentní, patřila obrovská projekce přímo nad kapelou a ještě na postranních panelech a k tomu bezkonkurenční světelná show. Tímto samozřejmě kapela vynikla, rozhodně ale ne po hudební stránce, ale to už jsme se pomalu přesunuli k "černému" albu, kterému je toto tour zasvěcené. Jako první z této desky zazněla "The Struggle Within", následovaná "My Friend of Misery" a než jsem se nadál, byl tu milionkrát ohraný rádiový song "Nothing Else Matters", ten bych řekl, že byl zahraný celkem obstojně. I když jsem čekal daleko větší odezvu od fanoušků a pokud si někdo myslí, že se rozvítily zapalovače, tak se mýlí. Všude se rozsvítily mobilní telefony, jiná doba, bohužel. Kapela vždycky zahrála nějakou svižnější skladbu a poté ji proložila nějakým pomalejším songem a to už přišel čas na "The Unforgiven".  Největší ohlas podle mne si vysloužila titulní klipová skladba "Enter Sandman", kde jsem slyšel zpívat nejvíce lidí a touto skladbou se METALLICA rozloučila, tedy prozatím. Poprvé jsme také uslyšeli ránu jak z děla a ohňostroj. Po krátkém skandování fanoušků opět kvarteto vylézá na pódium a dává tři přídavky. Začínají titulní skladbou "Fuel" z alba "Reload", při které se ještě navíc spustí plameny. Poté následuje další nesmrtelná skladba, na kterou čekalo asi nejvíc lidí, a je to jednoznačně "One". Písni předcházelo intro z války, doplněno o živé rány a ohňostroje. Po celou tuto skladbu jsme mohli zahlédnout nádherné světelné efekty. A když už jsem myslel, že je doopravdy konec, tak METALLICA přidává doopravdy poslední song "Seek & Destroy" z nesmrtelné desky "Kill 'Em All". Tímto se pánové loučí, při setu vletí mezi fans jejich balónky s logem METALLICA a na konci si s nimi James ještě pohraje, nějaká hlavička, smích, poděkování, rozházení trsátek a paliček, poklona fanouškům a krátce před půl jedenáctou mizí z pódia.

Naprosto bezkonkurenční byla světelná show, ačkoliv to nezachránilo místy falešný hlas frontmana Jamese Hetfielda a čitelné chyby bubeníka Larse Ulricha. Ze začátku jsem myslel, že stadion bude zaplněn jen z poloviny, ale s nástupem METALLICY se vše změnilo a návštěvnost kolem 30 000 lidí zaplnila Synot Tip Arénu úplně bez problému. Na základě reakcí fanoušků hodnotím koncert jako velice vydařený. Myslím, že přehrát zásadní album "Metallica" z roku 1991 byl velice dobrý tah, jak pro média, tak pro fanoušky.

Setlist METALLICA:
Hit the Lights | Master of Puppets | The Shortest Straw | For Whom the Bell Tolls | Blackened | The Struggle Within | My Friend of Misery | The God That Failed | Of Wolf and Man | Nothing Else Matters | Through the Never | Don't Tread on Me | Wherever I May Roam | The Unforgiven | Holier Than Thou | Sad But True | Enter Sandman || Fuel | One |Seek & Destroy

foto: Jiří Rogl

MACHINE HEAD

METALLICA

Milan Jurkas | 09.05.12

Další články autora:

Hell party 7 | 20.04.13
MASTIC SCUM, FELLOW, MENTALLY CORRUPTED | 16.04.13
AFGRUND, MUMAKIL, MÖRKHIMMEL, BEAST WITHIN THE SOUND | 22.03.13
Butcher fest vol. 6 aneb Staročeská grindovačka | 19.03.13
Infiltrate and Destroy Europe 2013 | 16.02.13

Všechny články