Novinky | Videa

ARCHEONIC

Video | 26.12.16

AWRIZIS

Video | 14.10.16

DYING PASSION

14.10.16

X-CORE

Video | 13.10.16

ROOT - Kärgeräs - Return From Oblivion

29.09.16

MALIGNANT TUMOUR

Video | 20.09.16

SLAYER

Video | 07.09.16

SUBROSA, SINISTRO v ČR

06.09.16

FEASTEM v ČR

06.09.16

JINJER

Video | 06.09.16

Více

Echoes

Live - nejbližší akce

Dabatáze neobsahuje žádný záznam

Rozhovory

HEIDEN

HEIDEN

S HEIDEN jsme se sešli v brněnské Středověké krčmě, kde nám kromě stylově zařízeného interiéru dělal kulisu místní bard svým bodrým zpěvem. Řeč se během uvolněného rozhovoru stočila kromě nové desky i k záležitostem české scény a uvadající přízni publika, která se zdaleka netýká jen této kapely.

Tomáš: "Obsidianem" jste vstoupili na hudební pole, který u nás není až zas tak provařený – prakticky nikdo v České republice tento styl hudby nehraje. Jakým způsobem vnímáte, že v tomto směru děláte první krůčky, cítíte se jako průkopníci? Nebo vývoj berete jako samozřejmost?

Einsk: Samozřejmost to asi je, nejspíš by nás nebavilo hrát něco, co hraje každej, což je taky důvod, proč jsme se vzdali ideově i hudebně pohanského směrování. Najednou se totiž začala zvedat vlna z celýho světa a nebylo vůbec možný orientovat se v počtu těch kapel. Veškerá jedinečnost spočívala v umění ovládat folkové nástroje a ovládat management, abys to protlačil. My jsme vždycky měli radši spíš rockovější tvář, vyhovovalo nám to tak a dělali jsme, co nás bavilo. Jenže když seš někde v něčem jedinej a nedrží tě armáda propagačních agentů a promotérů, tak to sebou samozřejmě nese následky v podobě malé návštěvnosti koncertů a prodejnosti nahrávek, protože lidi snadněji přijímaj zavedený věci než něco novýho.

Tomáš: Přijde mi, že jste se, co se týče přízně publika, ocitli tak trochu v jakési kapse, protože tady jsou spíš v oblibě klasický blackový věci, pokud mluvím o domácí scéně. A mám dojem, že právě od fanoušků blacku, kteří by k vám asi měli mít nejblíž, a kteří už dávno poslouchaj zahraniční kapely snažící se o progresi, nějaký extra pozitivní ohlasy moc slyšet nejsou. Co se týče koncertů, diskusních fór…

Kverd: Je pravda, že zájem o nějakou alternativu tady byl vždycky nic moc. My jsme to jako kapela měli někdy možná trochu ztížený, protože když jsme přišli s nějakým výrazem, tak tomu zrovna světová a potažmo i domácí scéna nebyla moc nakloněná. Prostě jsme vždycky začali hrát něco jinýho, než tady zrovna frčelo. Ale musím říct, že jako průkopníci se necítíme, děláme věci přirozeně, jak přicházejí. Je fakt, že když končilo naše pohanské období, tak už se nám to opravdu hodně zajídalo, hledali jsme, jak to udělat víc o nás. A postupem času se hudba opravdu stávala víc a víc osobnější. Bereme to jako přirozený postup, přestože to v obecným měřítku asi znamená nějakou progresivitu. Ale zase bych nechtěl, aby to vypadalo, že se pasujeme do role nějakých mučedníků trpících nezájmem. Děláme muziku takovou, jakou chceme, jak ji cítíme, a jestli si to poslechne deset, padesát nebo pět set lidí, to už s tím podle mě tak nesouvisí.

Tomáš: Nemyslel jsem, že by to lidi nedovedli ocenit, spíš možná přetrvává něco jako setrvačnej zvyk chodit na koncerty klasickejch věcí, který jsou pořád stejný, a chybí touha chtít slyšet něco novýho. Tedy pokud se bavíme o blacku…

Einsk: To, o čem mluvíš, je problém chybějící základny pořadatelů, protože když se tady dělá black metal, tak formou výměnných akcí, takže kamarádšofty se zvou všichni navzájem. A my zase nejsme taková parta, která by se všude ožírala s každým druhým, a na základě těchhle chlastaček se pak zvali na koncerty. No, a jak říkáš, jsme v takové kapse, protože nejsme v undergroundu, ten hudební výraz je přece jen jinde, ale zase nejsme na takové úrovni, nebo nás pořadatelé tak neberou, že bysme se mohli prezentovat na větších akcích, třeba i před nějakou žánrově příbuznou kapelou. Protože když dělá turné nějaká zahraniční kapela, tak mají svůj support sebou a ta lokální příležitost nedostane. A vzhledem k tomu, že zatím nemá na to, aby vyrazila na turné, nemá kde a jak ty lidi najít.

Tomáš: Když jsme u těch větších akcí – přemýšleli jste někdy třeba o Brutalu? V rámci ČR je to nejvýznamnější akce, která si už navíc vydobyla jméno v zahraničí…

Dalias: To víš, že jo. Ale kdy tam budeme? V sobotu v deset hodin? Myslím si, že kdyby nás tam nedejbože pozval, tak to nemá žádného valného smyslu.

Einsk: To je prostě obrovská záplava kapel. A samozřejmě ty domácí, pokud to třeba nejsou špičky typu ADOR DORATH, který dostanou nějakej smysluplnější čas, tak my bysme hráli jako první kapela patnáct minut, tak to měla třeba Panychida. Ono je to fajn, vidí tě třista lidí, ale dojem z toho není takovej, jakej bysme chtěli. Budeš zapomenut.

Kverd: Naše muzika, tak jak se vyvíjí, je čím dál víc atmosférická. A pokud ji chceme prezentovat způsobem, jakej si zaslouží, tak prostě nemůžem hrát ráno v deset. Nebo můžem, ale bude to strašně ošizený.

Einsk: Tohle už jsme absolvovali na Basinfire Festu, kde bylo deset, dvanáct tisíc lidí, ale když jsme hráli v deset ráno, tak tam sedělo dvě stě tři sta totálně ospalých lidí a koukali na nás, jako kdybychom spadli z Marsu. My to koncertování zase neberem jako povinnost, že když dostaneš nabídku, tak tam běžíš to odehrát. Je fakt, že ten fesťák má jméno, že se tam vždycky sleze celej jihočeskej kraj a byla to pro nás zkušenost, ale už bysme to asi nechtěli opakovat.

Kverd: Zkušenost to byla v tom, že jsme si ošahali jak to chodí. Velký pódium, dlouhá zvukovka, apod., všechno perfektně profi zařízený, ale pro to, abysme přenesli ten atmosférickej dotek, je to pro nás nevhodný prostředí. Na velkejch festech lidi hodně pijou, hodně se veselí…a my si tam připadáme úplně mimo. Přijdeme a hrajeme něco, co vyžaduje pozornost, co vyžaduje otevřenou hlavu, co vyžaduje soustředění…

Einsk: Hráli jsme třeba na Dunkelheitu, myslím kolem šestnácté…

Tom: No, to byl klub, že jo.

Einsk: Jo klub, ale byla tam tma, světla, a to už je jedno, jestli je půlnoc nebo dvě odpoledne, ale díky tomu to mělo svou atmosféru, díky čemuž jsme potom dostali spoustu kladných reakcí. V tomhle směru se to samozřejmě nedá srovnávat s Basinfirem, kde nás znali tak možná tři lidi.

Viktor: Řečeno obecně, uvažujete nad tím, jakým směrem se vymezujete v rámci české scény? Myslíte během skládání na to, co to bude obnášet, když s tím potom půjdete ven?

Kverd: Určitě jo, ohledně toho vymezení se. Pro nás by nebyl problém hrát muziku, která by byla přijatá většinovým publikem, ale sami před sebou bysme si připadali jako podvodníci, protože pro nás to prostě není přirozený. Hrajeme hudbu takovou, kterou cítíme. A samozřejmě sebou neseme ten problém, že když už ji máme někde prezentovat, tak k tomu potřebujeme podmínky. Potřebujeme lidi, který jsou ochotní tohleto vnímat a přijmout, takže ty většinový akce…Já třeba chápu kapely, který takhle hrajou, nic proti tomu nemám, jsem pro to otevřenej, ale mě jako člověku to nic neříká. Pro mě je alfou omegou pocit, dojem.

Einsk: Na našem křtu jsme měli pozvanou kapelu GOSPEL OF THE FUTURE, kterou, díky tomu, že jsou tu opravdu jediní, hrající dotyčnej styl, považujem svým způsobem za kolegy,i když je odlišnej od našeho. No a Gospel předvedli špičkový výkon, bohužel však pro patnáct lidí, protože zbytek byli povětšinou naši známí, kteří odešli. Odehráli to naprosto profesionálně, na plný kule a málem ten klub zbořili. Pak jsme se v zákulisí bavili a on mi říkal "nechápu, čím to je, ale před deseti lety tu hrálo kvalitně pět kapel a byla i spousta nekvalitních akcí, ale chodily na to mraky lidí. Teď, když se udělá akce, máš všechny kapely kvalitní, tak ti dojde dvacet lidí." To se nedá takhle dělat. Konkrétně tenhle měsíc jsem třeba zaznamenal příšernou účast na turné ALKONOST v Ostravě, tam nebyl nikdo, v Praze ještě s Metsatöll, tam taky nebyl nikdo, tady v Brně nebyl nikdo, na tom křtu vlastně taky bylo úplně minimum lidí…To jde udělat jednou, ale když budeš dělat akci podruhé, tak si to kurevsky rozmyslíš. Někdo může říct, že jsme prosrali propagaci…neprosrali, týden se o tom meldovalo na rádiu Hey, zaplatil jsem profi výlep po celým Brně, měli jsme podchycený webziny s bannerama, měli jsme udělaný soutěže o lístky, prostě tlačili jsme to, kde to jenom šlo, a můžu ti říct, že jsme na tuhletu kampaň ulovili patnáct lidí, zbytek byli naši známí, kteří kdyby se na to vysrali, tak by tam hrála kapela kapele.

Tomáš: Ony se na tom asi hodně podepsaly velikonoční prázdniny…

Einsk: Jo, asi jo, ale když hráli ALKONOST ve čtvrtek, tak už prázdniny nebyly, ale stejně lidi nedošli, a v pátek v Praze to samý.

Dalias: No protože tam byli CRADLE.

Einsk: Myslím si, že v tomhle případě se folková základna mohla vymezit. Já například pořádám festival Blacklights a lidi mi napíšou, že je tam skvělá alternativní soupiska, kapely, který tady nebyly a nebudou, CRUACHAN, DARKSPACE – totálně sugestivní atmosferickej temnej black, kterej je navíc s naprosto profesionální stroboskopickou show, ale stejně pak čtu: "no to je škoda, zrovna je Masters of Rock, mě tam sice nic nezajímá, ale jsem zvyklej tam jezdit, tak tam pojedu." A jestli takhle šli lidi ze zvyku na velkou akci na CRADLE OF FILTH tak…panebože.

Tom: Problém je, že spousta lidí dělá spousty akcí, je těžký se trefit, aby nikdo zrovna nehrál. Ono se to pak hrozně rozmělní…

Einsk: Určitě. Třeba teď mě přijde, že o prázdninách je fakt každej týden fesťák, což ještě loni nebylo, proto jsme se taky rozhodli ten Blacklights udělat. Docela brečím…

Viktor: Bavili jsme se o vaší pozici v rámci české scény - existuje nějaké její spektrum, ke kterému máte blízko?

Kverd: Na české scéně jsou kapely, který by nám mohly být blízký přístupem. Jak říkal Einsk – GOSPEL OF THE FUTURE, který jsou fakt na stejné lodi, razí něco, co se tady normálně nehraje. Na druhou stranu jsou tady kapely jako ADOR DORATH, který taky razí určitý druh alternativy…ale alternativa je blbý slovo. Tam se můžem řadit jen díky tomu, že děláme věci jinak než ostatní, byť ten sound tak nezní. Třeba v Norsku bych si vůbec nepřipadal jako člověk, kterej dělá alternativní hudbu, protože tam to prostě tak chodí. Lidi tam tyhle žánry podporujou. Takže až zas tak mimo všechno nejsme.

Einsk: V různých kapelách tady máme spoustu kamarádů, třeba KORIUM, Hromovlad, to jsou lidi, kteří nás maj rádi, kteří nás podporujou, ale když je koncert HROMOVLAD a HEIDEN, tak vidíš tu propast v přijetí – na HROMOVLAD tam je plnej kotel a pak vystoupíme my…a všichni odejdou.

Viktor: Vycházíte fanouškům vstříc prostřednictvím komunikace, MySpace apod.?

Kverd: Myslím, že jsme hodně otevření. Když se o nás někdo zajímá, tak podle mě nikdy neměl problém sehnat informace.Veškerý koncerty, který hrajem, jsou prezentovaný velmi lidskou formou. Nechceme si hrát na nějaký bestie z undergroundu, jsme prostě normální lidi. A všechno tak prezentujem.

Einsk: Jako příklad můžu uvést – psal nám kluk na guestbook, že nutně potřebuje naše prastarý demo, který chlapi ještě nahrávali sami s automatem. To bylo samozřejmě limitovaných padesát kusů, který jsou nenávratně v háji. Tak jsem obětoval trochu času, nafotil jsem obal, vypálil, a zadarmo mu to poslal… když vidím takovej zájem od fanouška, tak to kvituju, protože těch ohlasů nemáme zas tolik a jsem za to vděčnej.

Viktor: Když to obrátím, existuje nějaká část české scény, se kterou nechcete být spojováni? Máte nutkání o sobě uvažovat v českým kontextu? Nebo si prostě hrajete to, co chcete a nepovažujete se za část něčeho…

Kverd: Pokud někdo dělá muziku pod vlastním emotivním dojmem, podle vlastních pocitů, tak by v tom asi neměl být stratég. Měl by dělat to, co cítí, a to přesně děláme my. Když děláme nějakej materiál, tak nepřemýšlíme nad tím, jestli to tady bude mít ta nahrávka těžký, nebo že to lidi nepochopí. Jinak ve své činnosti jsme bylo spojovaní s českou blackmetalovou undergroundovou scénou, ale my tam prostě nepatříme. Bylo evidentní, jak to lidi cítí, jak to přijímají a jak to ty kapely, co s náma hráli, přijímají. Ona existuje taková hudební xenofobie. Jsou zvyklí na nějaký propriety, prvky, na nějaký výraz, a jakmile se něco odkloní, tak to sem nepatří. Umím si představit, že venku je to jinak, že tam se spíš lidi zajímaj, pokud člověk dělá něco odlišně. Proč poslouchat deset kapel, který hrajou stejně, když můžeš poslouchat klasiky a nebo kapely, který hrajou trošku jinak.

Einsk: Co se týče odporu k nějaké části scény, tak je potřeba říct, že odpor nebyl z naší strany, ale ze strany té scény k nám. Já jsem třeba trochu z obliga, protože jsem Naga Productions, takže mě ti lidi neřeknou do očí, že jsem debil, protože by mě mohli potřebovat, ale naprosto bezostyšně mě bylo řečeno, Michale, ty si v pohodě, ale zbytek HEIDEN jsou čuráci a hrajou hovna. To mi řekl borec do očí, nebudu zmiňovat kdo, kde, kdy, proč…ale jednou jsme vyjeli za hranice a dozvěděli jsme se, že jiní lidi z Česka na nás kydali hnůj. Oni to samozřejmě popřeli, ale těžko si to pořadatel vymyslí, že?

Viktor: A setkali jste se někdy s někým, kdo by vyloženě scéně škodil?

Einsk: Ne, neřekl bych, že někdo škodí. Řekl bych, že jsou lidi, kteří hrajou pořád stejně, že jsou lidi, kteří říkají nesmysly, ale zrovna lidi říkající nesmysly je říkali před pěti lety a teď tak nějak dospěli…já bych prostě neřekl, že tady někdo vyloženě škodí, to ne. Jediný, co je špatně, tak že se tu nepořádaj rozmanitý akce a že většina mainstreamových periodik ignoruje český kapely.

Tomáš: Když jsme u těch periodik, tak jak vnímáte reakce z jejich strany na vaši tvorbu nebo na hudbu, která je vám blízká, ať už jde o tištěná nebo internetová?

Kverd: Řekněme, že poslední dvě tři nahrávky s k nám recenzenti staví vřele, to je taková nit, která nás jako kdyby drží nad vodou, že děláme něco, co opravdu má smysl. Stran těch časáků a zinů musím fakt říct, že reakce jsou hodně pozitivní, často nás jmenujou jako hlavní akvizici české scény, což je pro nás v příjemným slova smyslu šok. Kritiky já sám beru, vážím si toho, že lidi, kterým projde ušima miliarda věcí a maj otevřenej pohled na věc, naši hudbu berou a viděj v ní nějakej přínos. Jenže periodika netvoří tu scény samy o sobě.

Tom: To je právě druhá strana mince. Když si čteme recenze, děláme rozhovory, tak je to všecko docela pozitivní, ale ohlas je pak de facto minimální. Člověk si řekne, že by se to mělo projevit na účasti na koncertech, na prodeji cédéček, ale ta zpětná vazba je fakt minimální.

Einsk: Když jsme začínali, tak to bylo fakt z ničeho, nikdo z nás nebyl muzikant. V sedmnácti letech jsme se rozhodli, že si něco zahrajem, tak přišlo dělení funkcí. Ty chceš hrát na kytaru, tak budeš hrát na kytaru, ty nic neumíš, tak půjdeš za bicí…začali jsme jako totální laici od nuly. A při pohledu na jiný už zavedený kapely nás napadalo, tý jo, jestli někdy budem na takové úrovni, tak to bude super. Že se všechno zúročí. Práce, vražený statisíce…a teď si přečteš v recenzi, že seš na čele černé scény…Fakt jo? Tohle je ono? Zatím je to tak, že vynaložený úsilí je naprosto neadekvátní ohlasu. Jsme holt malá země, v Německu to chodí jinak. Jde o to, že když natočíš desku dejme tomu za padesát tisíc se vším všudy…

Dalias: Tak je to drahý koníček…

Einsk: Jo, drahý koníček, ale ocaď pocaď, tohle nejde dělat deset let v kuse, protože pak zjistíš, žes do něčeho narval milion a půl a nemáš z toho nic. Nejde o profit, ale když něco vydáváš, tak chceš, aby tě lidi slyšeli. Prodeje vem čert, ale kdyby aspoň lidi přišli na koncert…

Tomáš: Já jsem si schválně dnes před rozhovorem projížděl, kde všude se dá "Obsidian" stáhnout…

Kverd: Miliardy odkazů, že?

Tomáš: …jo. Do jaký míry si myslíte, že tohle všechno ovlivňuje stahování? Jak se k němu stavíte jako autoři a jakým způsobem jako posluchači?

Kverd: Stahování je v každým případě proti autorovi. Narveš peníze do studia, narveš peníze do cédečka, narveš peníze do nástrojů. Na druhou stranu nic není černobílý, spousta lidi si to třeba stáhla, pak zjistila, že je to skvělá muzika a to cédéčko si třeba koupila. Torrentů se objevilo strašně moc, po nový nahrávce ještě daleko víc než kdykoli předtím. HEIDEN plus "Obsidian" ti vyhodí mraky odkazů. Je to jakoby proti nám ale určitým způsobem nás těší, že o to je zájem. Věřím tomu, že určitý procento si to cédéčko fakt koupí a nebo přijde na koncert. Nic nejde brát černobíle.

Einsk: Nemá cenu s tímhle bojovat, lamentovat nad tím. Taková je prostě situace a je na kapelách a na labelech, aby se s tím dokázaly vyrovnat. Ne bojovat, ale naopak z toho ještě třeba něco vytěžit. Jsou labely a kapely, který nebýt stahování z internetu, tak by si ani nevrzly. Jsou kapely, který díky tomu, že se nahrávka dostala ke stažení, získaly takovej zájem, že dostaly smlouvu s velkou firmou a pak z toho skutečně něco měly, vrátily se jim náklady. Byla doba, kdy mi to vadilo, ale teď jsem třeba rád, že si to lidi posílaj a říkaj, hele, tohle si poslechni, to je dobrý, nebo hele, takovou blbost si v životě neslyšel. Pořád je to prostě zájem.

Kverd: Snažíme se, aby to fungovalo tak, že člověk, kterýho zaujala naše hudba, kterej si koupí naše CD, opravdu něco dostane. To znamená profi formou dělaný booklet, věc, kterou si může doma schovat a se zálibou se k ní vracet. Je to dělaný s obrovskou píli a precizností. Kdo chce investovat peníze do naší muziky, tak ať obdrží věc, která bude tak kvalitní, jak to jen umíme udělat.

Tomáš: Ohledně bookletu – "Obsidian" vyšel i ve speciální edici, kde je součástí papírovej přebal s dodatečným materiálem nazvaným "Střípky," kde dáváte nahlídnout do zákulisí a přibližujete význam jednotlivých skladeb. Považujete za důležitý, aby publikum ve větší míře rozumělo textům, nebo si má naopak každý udělat svůj obrázek? Jsou "Střípky" v tomto slova smyslu něco jako návod?

Kverd: My jsme si samozřejmě velmi dobře vědomi toho, že není možná úplně jednoduchý se do toho vžít a vnímat to se všema souvislostma. A proto právě vznikly "Střípky," aby lidem, co o to mají zájem poskytly obraz, jak to vznikalo, co za tím je, jak to mají vnímat.

Tom: Je pravda, že některý ty verše, co jsou v textech, můžou být pro člověka nepochopitelný. A právě v té limitované edici je k tomu danej klíč, proč to takhle vzniklo.

Tomáš: Běžně to asi funguje tak, že lidi maj desku, kde jsou nějaký texty, nad kterejma mávou rukou a až tak se o ně nezajímaj. V tomto směru jsou je ta limitovka dobrá, že by mohla vzbudit zájem…

Dalias: Nejde to ale brát jako manuál k textům, to zas ne.

Einsk: No já to tak beru, já jim třeba nerozumím (smích).

Kverd: "Střípky" jsou tu hlavně od toho, aby lidem aspoň trochu zprostředkovaly pohled na tu desku našima očima.

Einsk: Navíc je to jenom v češtině, takže jde v podstatě o podanou ruku fanouškům. Jsme česká kapela, zpíváme česky, takže bysme si v naší domovině rádi vybudovali nějakou základnu, protože do zahraničí se dostaneš jednou dvakrát za rok, když máš štěstí. Lidi tady chceme oslovit a ukázat jim, že si jich vážíme, něco od nás dostanou a my zas od nich.

Viktor: A má konkrétně tahle věc ohlas? Registrujete nějakej posun?

Kverd: V tomhle určitě jo. Když jsem se ptal lidí, jestli považujou krok se "Střípkama" za šťastnej, tak říkali "já když jsem si pročetl ten oficiální booklet, tak mi to moc nedalo, ale ta příloha byla fakt dobrá, opravdu jsem pochopil něco navíc." A o tom to je, my chceme našim fanouškům dávat něco navíc. Když už věnujou svůj čas a zájem hudbě, která třeba není až tak úplně konformní, tak jim chceme dát možnost prožít to trochu jinak

Einsk: Z mýho pohledu je to určitě lepší než tam nacpat třeba nášivku nebo plakát, většina lidí to stejně zahodí. Takový bonusy dělá každej. My jsme chtěli něco originálního, co normálně člověk nedostane. Ohledně tohohle mě napadá, že na Rangnarök festu byla spousta stánku třeba jenom s knihama, který se byť jen vzdáleně týkaly metalové scény. Mohl sis tam koupit knihy o kapelách stejně jako o mytologii, okultismu, magii…a tohle u nás není!! A viděl's, že o to je zájem. Například naše kamarádka se v Norsku dostala takříkajíc do nitra tamní scény, jelikož zná skandinávský jazyky. Mimo jiné se dostala ke knížce "National Satanist," což je titul, kterej o téhle black metalové scéně pojednává, a přeložila ji do češtiny. A já bych jednou byl strašně rád, kdyby se jí podařilo sehnat vydavatele. A pokud by se to nepodařilo, tak mám v plánu to zrealizovat a nabídnout lidem, protože tady nikdo nic takovýho nedostává! Scéna funguje tak, že tady máte cédéčko, tady máte tričko, běžte domů a vůbec nad tím nepřemýšlejte. Ale když si můžeš koupit knihu, tak už je to úplně jinde.

Dalias: Teď jestli to nebereš moc idealisticky.

Einsk: Možná beru, ale znám lidi, co si objednávali ze zahraničí knihu "Lords of Chaos" i přesto, že tomu nerozuměli. Neuměli anglicky, ale stejně tu knížku chtěli mít doma, chtěli ji mít v rukách.

Kverd: Za sebe říkám, že jsem moc rád, pokud lidi zajímá ideová podstata. Dnes se i "normální" lidi zajímaj o pozadí, o texty, a pro nás je to signál, abychom něco podobného dělali.

Einsk: Dneska jsme se zrovna bavili, čím oslovili AMON AMARTH ty neskutečný masy lidí. Já věřím tomu, že kdyby zpívali o vyvrhlých střevech, což by s k té hudbě hodilo – je to death metal, melodický ale pořád death, tak by takovej zájem nevzbudili. Oni prostě dokázali zfanatizovat lidi, spousta se jich začala zajímat o vikingskou mytologii, spousta lidí se s tím ztotožnila a právě to ztotožnění se s kapelou hraje asi nejzásadnější roli. Protože to není jen o tom mít rád muziku, ale všechno okolo, co s tím souvisí.

Viktor: Při čtení recenzí jsem se setkal s tendencí recenzentů používat až podezřele často v souvislosti s vámi metafory o dospívání. Otázka teda zní, jestli existuje něco, co to podněcuje…

Tom: Každá nahrávka je opravdu dospělejší než předchozí. Co album, to krok dál. Když si poslechneš starý věci, tak je vidět fakt strašně velkej rozdíl, takže to opravdu vypadá, jakoby člověk dospíval.

Viktor: A když jste "Obsidian"em dospěli, tak co bude dál?

Tom: Teď už budem senilní…ne, teď bude ten zralý věk.

Kverd: Já jsem si na to vytvořil takovou formuli "to the bone," to znamená, že se nám čím dál víc daří dostávat se k meritu věci, a čím dál víc se daří reflektovat nás samotný. Vždycky to funguje tak, že máš myšlenku, natočíš album, a výsledek je třeba sedmdesát procent, nebo devadesát. A u nás je výsledek právě čím dál tím vyšší. U "Obsidian"u se nám nezřídka stalo, že jsme v hlavě měli myšlenku, poslechli jsme si to a pak si řekli, že to je přesně ono. Takhle jsme to cítili, tak jsme to chtěli. Dospívání hraje obrovskou roli. A myslím, že to bude pokračovat, že se pořád budeme vyvíjet, pořád budeme tlačit svoje myšlenky do hudby, abysme stoprocentně předvedli pocity, co máme.

Viktor: V rozhovoru pro Mortem jste říkali, že pro vás tvorba "Obsidian"u byla velká zkušenost, že jste se odtrhli od okolí. Obnášelo to, že jste se například odstřihli od poslechu hudby a soustředili se pouze na skládání?

Kverd: "Obsidian" jsme tvořili jinak než předchozí nahrávky. Ten největší progres pro nás představoval "makro" pohled, podívali jsme se na materiál jakoby mimo nás. U minulejch věcí jsme si vždycky říkali "dobrej riff, dobrej text, dobrá pasáž," a teď jsme si poprvé říkali "dobrej song." Poprvé jsme se soustředili na to, aby ta hudba vzbudila stejnej pocit, jakej z ní máme my.

Viktor: V několika skladbách se objevují takové řekněme klasické blackové sypačky, které trochu kontrastují se zbytkem. Uvažovali jste, že by tyhle pasáže měly hrát nějakou roli? Mě to přijde, když ne provokace, tak jako určité popíchnutí, něco, co má znesnadnit pohodlný poslech.

Kverd: Je to možný, že to takhle vnímáš, to je zajímavej dojem, ale pro mě osobně sypačky znamenají uvolnění nahromaděného vzteku. Infiltrujeme do sebe emoce a najednou je tam taková pasáž, ve které to de všechno dostat ven. Funguje to jako takovej ventil negativismu, kterej se v tobě nashromáždí za nějakou dobu.

Viktor: Podobnej dojem jako u vás mám třeba u poslední desky Caïny, která je v zásadě příjemná akorát je tam jedna skladba, která je old school blacková, provokativní…

Kverd: Je možný, že to lidi cítí stejně, že je za tím něco podobnýho. Opravdu stát na pódiu a hrát pro nás funguje jako ventil vnitřních emocí, který v normálním všedním životě najevo nedáváme. Proto je tady hudba, my prostě vlezeme na pódium a veškerej vztek a veškerou zášť dáme ven. Ačkoli si to podvědomě ani neuvědomujem, tak k tomu inklinujem, nepřemýšlíme, že tam sypačka bude, ona tam prostě je.

Varnag: Je to možná takový překlenutí od toho minulýho období, protože "Obsidian" začal vznikat hned po splitku s TROLLECH, v době, kdy jsme hrávali hodně i starší věci, takže se to možná projevilo.

Viktor: Takže popíchnutí posluchače je čistě moje interpretace…

Tom: Rozhodně jsme neplánovali někoho popichovat.

Dalias: Hledáš v tom něco, co tam vůbec není (smích).

Einsk: Chtěli popíchnout bubeníka, aby se zapotil.

Tom: Ano, to je snad jediná možná odpověď.

Kverd: Ale vymyslel si to bubeník, když jsme u toho.

Tomáš: Vrátím se k tomu dospívání. Při vystoupení MAYHEM na Brutale jsem si všiml fanouška, který si neskutečně užíval, když hráli starý věci, ale v momentě, kdy znělo něco z posledních alb, který jsou přecejen odlišný od starších desek, tak začal pořvávat, ať s tím jsou do hajzlu, apod. Setkali jste se s tím, že by některá z desek vyhovovala určitýmu typu publika, že by někdo došel a řekl "tohle je super, ale tady tahle už teda ne?"

Kverd: Velmi častý jev.

Tom: Spíš u těch starejch věcí, tam bylo opravdu hodně poznat, že hodně lidí mělo rádo hlavně takový styl hudby.

Tomáš: Takže otázka ortodoxních fanoušků…

Kverd: Ne ortodoxních fanoušků, ale jiného vkusu. Je to otázka "narrow minded" fanoušků.

Viktor: No jestli to není vyloženě záležitost omezenosti, odmítání čehokoli novýho…

Einsk: Neřekl bych, že to je omezenost, mě se třeba nový MAYHEM taky vůbec nelíbí. A není to tím, že bych byl omezenej, prostě mi to nesedí. Nelíbí se mi směřování kapely.

Viktor: Ten chlápek na Brutale byl spíš takovej hevíkář, mával hřebíkama, když se hrály starý skladby, ale pokud zaznělo něco od "Grand Declaration.." dál, tak začal prskat, ať jdou do prdele…

Kverd: To je hudební xenofobie, nic jiného. U nás je to tak, že pohanský alba jde kousat mnohem líp než ty pozdější. A často nám říkají, proč nehrajeme tady tohleto, ale my jako lidi už jsme jinde.

Viktor Palák, Tomáš Kouřil
foto: Eliška Podmelová

Diskuze

Cekem příspěvků: 21

Páv05.06.09 | 08:40:03
Lojzíno11.06.09 | 12:46:36
qrd11.06.09 | 16:44:34
Tomáš Kouřil...05.06.09 | 13:35:03
Páv11.06.09 | 08:00:16
Allegor11.06.09 | 10:48:15
Tomáš Kouřil...11.06.09 | 10:12:32
Štěpán Šime...05.06.09 | 09:34:31
Páv11.06.09 | 07:49:07
PSV05.06.09 | 09:06:50
fastred05.06.09 | 14:24:08
PSV05.06.09 | 15:13:15
FAstred05.06.09 | 15:59:55
Coornelus14.05.09 | 16:40:18
Allegor11.06.09 | 11:18:58
styloveJan Škop11.05.09 | 21:44:57
styloveSaha12.05.09 | 06:57:38
styloveTomáš Kouřil...12.05.09 | 08:24:52
:)Fastred11.05.09 | 19:05:13
:)Štěpán Šime...11.05.09 | 20:59:05
:)Fastred11.05.09 | 21:13:34

Nezávislý | 10.05.09

Top články

Více

Nejnovější diskuze

FEASTEM - World Delirium

Pavel borovička anonym
27.08.18 | 12:30:30

DIMMU BORGIR - Puritanical Euphoric Misanthropia

vlada_t anonym
01.06.18 | 08:03:27

KING SIZE - King Size

Jana Škripová anonym
08.04.18 | 21:37:43

SANTANA - Shape Shifter

Bohumil Mišurec anonym
04.04.18 | 17:26:47

Gary Numan - Pure

Vojta anonym
09.03.18 | 11:35:36

OLYMPIC - Jedeme, jedeme

Péťa Jandodfil anonym
01.03.18 | 20:12:03

LAKE OF TEARS - Illwill

JB anonym
05.02.18 | 04:48:01

FEAR FACTORY - Genexus

stefanos anonym
04.01.18 | 20:19:40

MECHINA - Acheron

Petr anonym
28.11.17 | 14:18:03

DEVIN TOWNSEND PROJECT - Deconstruction

insun anonym
14.10.17 | 11:13:24

Více

Audio

ZNOUZECTNOST - Beat Simplicitas

Čech Orba
Přehrát
Každý věk má hrdiny
Přehrát
Jedeme v autě
Přehrát

Beata Hlavenková - Theodoros

Ιανουάριος
Přehrát
Φεβρουάριος
Přehrát
Μάρτιος
Přehrát
Απρίλιος
Přehrát

DARK GAMBALLE - Zatím dobrý

Bon Pari
Přehrát
Netopýr
Přehrát
Svět za dekou
Přehrát

Více

Video

ARCHEONIC

26.12.16


AWRIZIS

14.10.16


X-CORE

13.10.16


MALIGNANT TUMOUR

20.09.16


SLAYER

07.09.16


Více

Facebook   MySpace   YouTube