Novinky | Videa

ARCHEONIC

Video | 26.12.16

AWRIZIS

Video | 14.10.16

DYING PASSION

14.10.16

X-CORE

Video | 13.10.16

ROOT - Kärgeräs - Return From Oblivion

29.09.16

MALIGNANT TUMOUR

Video | 20.09.16

SLAYER

Video | 07.09.16

SUBROSA, SINISTRO v ČR

06.09.16

FEASTEM v ČR

06.09.16

JINJER

Video | 06.09.16

Více

Echoes

Live - nejbližší akce

Dabatáze neobsahuje žádný záznam

Rozhovory

TRANSLUNARIA

TRANSLUNARIA

O nadějném uskupení složeném ze zkušených hudebníků i o věcech se dotýkajících se kapely jen nepřímo jsme promluvili s Fredem (zpěv, jinak SMASHED FACE) a Lukášem (bicí, dále SPASM). Čtěte od začátku až do konce a soustředěně - následující rozhovor může leckomu (po)otevřít oči.

Pro začátek gratulace k vašemu debutovému CD. TRANSLUNARIA se formovala již od roku 2003, avšak znát o sobě dala až v první polovině letošního roku, kdy vyšlo zmíněné CD "Beyond the Astral Misanthropy" - nesmírně propracovaná a pečlivě působící deska, jakýsi protipól metalových odrhovaček, které si s tímto žánrem spojují mnozí z těch, kteří ho sledují pouze zvenčí. V jaké fázi příprav desky jsi, Frede, ke kapele nastupoval? A do jak misantropické atmosféry? Anebo vznikají ponuré desky za bujarého veselí?

Fred: Zdravíme čtenáře a zároveň děkujeme za tvá slova ohledně desky! Já přišel do styku s TRANSLUNARIí při jednom výměnném koncertu, který kluci dělali pro SMASHED FACE. Tenkrát jsem byl doslova ohromen až zaskočen prvotřídním materiálem a technickou zručností kapely - to samé platí o jejich předchozí kapele ROMANTIC LOVE, se kterými jsem tehdy dělal i rozhovor, takže jsem o těchto nadaných lidech věděl - a rozhodně jsem se netajil obdivem k tomuto uskupení. O nějaký čas později mě Lukáš, který do té doby obstarával bicí i zpěv zároveň, oslovil, jestli bych nevzal post zpěváka, což jsem samozřejmě nemohl odmítnout. Naskočil jsem do vlaku, který stačilo jen rozjet! Materiál byl hotov a dokončovaly se aranže. Za tu dobu jsem neměl moc času si utvořit své zpěvové linky, takže jsem přejal většinu od Lukáše, což mi ale naprosto vyhovuje - je to něco nového, zpívat cizím pohledem na frázování a aranže. Samozřejmě, že jsem všechno s Lukášem probral a zaměřil se především právě na ty aranže a různé kombinování našich zpěvů, aby to působilo co nejlépe. Navíc musím podotknout, že texty byly psány přímo do muziky, takže frázování je fakt perfektní, sám bych to lépe nevymyslel. Přes veškerou image však musím říci, že atmosféra v kapele nebyla vůbec misantropická, spíše naopak, v kapele vládne dost přívětivá atmosféra a to i navzdory tomu, že kluci si dost potrpí na disciplínu, takže odpadá všelijaké řešení nesmyslů, jak jsem toho byl svědkem u ostatních kapel - asi i proto je TRANSLUNARIA tak daleko!

Vzhledem k tomu, že jste novým pojmem na metalové scéně, není od věci položit obligátní otázku k sestavě kapely. Kdo tvoří TRANSLUNARII, a jakou hudební minulost mají za sebou?

Lukáš: Mile rád opovím…TRANSLUNARII tvoří dva kytaristé Peťa a Roman, basák Laďa, já jako bubeník a posledním členem je božský Fred :-). Freda probírat nemusíme, jelikož na scéně je persónou takřka zprofanovanou, pro úplnost dodávám, že je zpěvákem SMASHED FACE, kytaristou D.I.C. a u nás rovněž zastává post voklisty. Peťa s Laďou jsou mými spoluhráči z tehdejších techno-deathových ROMANTIC LOVE a Roman dříve působil v jedné lokální brutaldeathové smečce AUTOPHOBIC. No, a já jsem bývalým zpěvákem DRACO HYPNALIS, bývalým bubeníkem kapel PSYCHOPATHIA a SACROSANCTUM, nyní předvádím své (ne)umění jen v TRANSLUNARII a gore grindové tlupě SPASM. Naše hudební minulost není obsáhlá co se týče počtu hudebních nosičů, avšak troufám si tvrdit, že nováčky na poli muzikantském již nejsme. Každý svůj nástroj piluje k dokonalosti více než jednu dekádu a snažíme se stále rozvíjet, abychom jednou mohli komponovat skladby, které budou vycizelované ke spokojenosti všech muzikantů, a také precizně nahrané i zahrané, což je mimořádně nesnadný úkol :).

Již byla naznačena náročnost vaší hudby - je pro TRANSLUNARII "progresivní death" uspokojivou nálepkou anebo máte spíše pocit, že takovým označením je kapele něco upíráno?

Fred: Ačkoli si poměrně dost potrpím na škatulky, myslím, že tímhle strohým pojmem nic nezkazíme. Je ovšem zajímavé, že dokáži zařadit jakoukoli kapelu, ale se stylovým označením vlastních produktů si již tak jistý nejsem - možná proto jsem sáhl po ne zcela jasném, ale zato mnoho prostoru pro fantazii poskytujícím termínu "misanthropic intellectual art".

Lukáš: Domnívám se, že ať už použijeme jakoukoli stylovou škatulku, termín progresivní můžeme chápat několika způsoby, etymologický výklad mému srdci nejbližší hovoří o pokrokovosti ve smyslu neustálého vývoje, s čímž naprosto souhlasím, přeji si, aby naše banda vždy přišla s neobvyklým materiálem, což nutně předpokládá kontinuální vývoj, notnou dávku sebezapření a snahy být odlišný, jít nestandardními stylovými cestami a postupy. Na druhou stranu se trochu distancuji od kapel typu DREAM THEATER nebo FATES WARNING, které jsou sice našimi muzikantskými spoluvzory, ale myslím, že nad hudebním konceptem uvažujeme zcela odlišně. Já osobně jsem s nálepkou spokojený, jen posluchači mohou posoudit, zda onu stylovou berličku "progresivní" užíváme po právu, nebo jsme jen velkou nafouklou bublinou, která ihned splaskne :).

"Misanthropic intellectual art" coby vaše vlastní vodítko pro posluchače na jedné straně poukazuje na jeden z typických metalových atributů (misantropie), druhé slovíčko se však s metalem spojuje jen zřídka, byť v poslední době o něco více. Je ve vašem "mottu" i špetka provokace anebo jste ho použili v prvé řadě jako výstižné zhodnocení stylu, kterým se prezentujete? A jakou roli hraje ve vaší "misantropicko-intelektuálním umění" textová stránka kompozic?

Fred: Kus obojího je pravda. Především si myslím, že tvorba TRANSLUNARIE je posluchačsky poměrně náročná, i když mnohem stravitelnější než svého času ROMANTIC LOVE. Na první poslech sotva dokáže zaujmout někoho, kdo je konzumentem všelijakých klasicky podaných metalový odrůd. Sám na sobě jsem si vyzkoušel, jak dlouho je potřeba materiál na desce obsažený vstřebávat a naopak, že deska dokáže člověka držet ve střehu i po mnoha desítkách poslechů. A jako člověk, který nestál u zrodu muziky samotné, pořád v aktuálním materiálu nacházím nové a nové věci, které mě donutí mnout si ruce, kterak jsem si dobře vybral :). Jinými slovy, TRANSLUNARIA je učena spíše hudebním fajnšmekrům než bandě ožralých hovad, co přišli na koncert udělat bordel. Co se škatulkové provokace týče, neviděl bych to tak akutně, i když to tak na první pohled může působit, ale texty jsou poměrně hluboce filozofické a v neposlední řadě jsou tři z pěti členů bandu vysokoškolsky vzděláni, takže jaképak copak :). Ale ano, věřím, že na první pohled to působí trochu dráždivě :).

Lukáš: Též bych souhlasil s obojím. Misantropie jakožto chorobná nenávist k lidem může působit velmi triviálně, možná i proflákle, ale své myšlenky jsem se snažil pojmout i z jiného úhlu. Rozdělil bych misantropii na obecnou - k lidem, ke kterým se váží určité zažité předsudky, nebo jimž přisuzujeme určité kvality, které se jich hluboce dotýkají - stádovitost, kolektivní vědomí, fádnost, hloupé uvažování. Pak bych načrtl i druhou oblast, které jsem se věnoval, a to byla misantropie jako nenávist vůči svým skutkům a vůči lidské podstatě jako takové. Taková lehce filozofická kontemplace nad vlastním životem, ovšem mlhavě formovaná do asociací a metafor, které se mi v mysli vyjevovaly. Je až s podivem, jak temně a bolestně může působit vlastní existence v tomto světě, pak se píší podobné lyricko-epické útvary velmi snadno, nevyčerpatelná studnice inspirace - toť náš život. Doufám, že nebudu působit jako asistent profesora Patočky :). Je zcela neoddiskutovatelné, že lyrická stránka v našem konceptu tvoří nedílnou součást, osobně si na ní dost potrpím, u jiných kapel mě textové propojení s hudbou též zajímá a pomáhá mi vytvořit si celkovou představu o kapele, nejinak je tomu u nás.

Když už jsme se otřeli o "intelektuální metal" - vnímáte současný vzestup obliby náročnějších takzvaně post-metalových skupin v čele s NEUROSIS, ISIS, KRUGER či MINSK? Opakovaně jsem registroval Fredovu zálibu v interpretech mimo metalové kruhy a něco podobného tuším i u ostatních členů. Kteří z hudebníků jsou pro vás nejvíce inspirující v současnosti a jsou mezi nimi i oni "intelektuální metalisté"?

Fred: Tady bych tě trochu opravil, kapely, co zmiňuješ, jsou spíše z (post)hardcorového těsta, než z metalového a stejně tak bych polemizoval o "současném vzestupu", protože tyto kapely tady byly a fungovaly paralelně a nezávisle na scéně metalové. To, co označuješ za současný vzestup bych nazval pouze prozřením některých metalových posluchačů a jejich uvědomění si i jiných než metalových interpretů. Posluchačům těchto post-žánrů zřejmě nepřijde nikterak podstatné zařazovat NEUROSIS a další do subkolonky "intellectual", ale věřím, že metalovému fanouškovi to tak připadat může a ačkoli tuhle scénu sleduji už několik let, dobře si pamatuju dobu, kdy jsem začínal objevovat tyhle pro mě tehdy neznámé spolky - to jsem si vážně připadal jako Alenka v říši divů! Osobně už poslouchám klasického metalu velmi pomálu, přednost dávám brutal death spolkům a pak většinou moderní a tekk metalové záležitosti, mnohem více se totiž soustřeďuji na zmíněnou post hard corovou, metal corovou, death corovou a tekk corovou scénu a v neposlední řadě dost ujíždím na post a indie rock / ambientních záležitostech. Jmenovat by asi nemělo smysl, naposled jsem napočítal kolem 8000 desek :). Co se ostatních členů TRANSLUNARIE týče, tam jsem s corovýmy žánry absolutně neuspěl :).

Lukáš: Já netuším, zda se jedná o nějaký dramatický vzestup, spíše mne velmi příjemně překvapilo, jak plíživě a nepozorovaně zájem o techničtější muziku eskaloval. V době, kdy například CYNIC vydali desku "Focus", takřka celý svět mimo pár přemýšlivých a neortodoxních jedinců jejich počin nepochopil. A ejhle, skoro patnáct let poté se lidé vracejí ke kořenům technické muziky s různými stylovými diferenciacemi, chtělo by se mi skoro říct, že CYNIC už má každý otevřenější fanoušek doma ve vitrínce :). Možná, že už lidi nebaví poslouchat tříakordové symfonie v rytmu bum - čvacht a požadují již jinou perspektivu a jiný přístup k muzice. Navíc starší generace metlošů, pro které je IRON MAIDEN nejoblíbenější kapelou, pomalu stárne a do popředí se derou mladší ročníky, které chtějí okusit do té doby nepoznané zákoutí metalové hudby a vybírají si nekomerční a nezprofanované kapely. My jsme všichni svým způsobem mladší, takže mě bombastická mánie v podobě NWOBHM absolutně minula, samozřejmě čerpáme i ze starších bandů, namátkou třeba zmiňovaných CYNIC, ATHEIST, DEATH, SADIST, HYPOCRISY, IN FLAMES, ILLDISPOSED, CARCASS, EMPEROR, SUFFOCATION, MORBID ANGEL, pak ale i novější věci typu RAM-ZET, ATROX, SOILWORK, SOLEFALD, CEPHALIC CARNAGE a poslední dobou přicházíme na chuť i některým spolkům, jako jsou AS BLOOD RUNS BLACK, BETWEEN THE BURIED AND ME nebo BECOMING THE ARCHETYPE. Nebráníme se ani popovým kapelám, prostě se necháme inspirovat vším, co může ovlivnit naše cítění nebo vývoj a obohatit náš hudební koncept. Jinak z muzikantů, kteří nás oslovili a zanechali patřičný vliv na naše přemýšlení a vývoj, bych uvedl hlavně kytaristy Chucka Schuldinera, Petera Tägtgrena, Ihsahna a Treye Azagthotha, bubenická esa typu Gene Hoglana, Seana Reinerta nebo Tryma.Všichni jsou názornými příklady obrovské vůle, techniky, píle a nestandardního uvažování o hudbě. Inspirace tkví hlavně v neobvyklosti a překvapujících momentech, nechceme posluchače k smrti nudit stokráte slyšitelnými riffy a melodiemi.

Zatímco SMASHED FACE jsou přímou brutální úderkou, v TRANSLUNARII jakoby brutalita pramenila z celkové koncepce - deska v posluchači rezonuje, zanechává pocity zmaru. Je pro Freda účinkování u TRANSLUNARII jakýmsi vyvážením působení ve SMASHED FACE? Lze mezi fungováním v těchto dvou kapelách tvořit rovnítka i pojmenovat výrazné odchylky?

Fred: Nikdy jsem se neomezoval na jeden či dva žánry, ale drtil jsem co nejširší spektrum muziky a třebaže to díky SMASHED FACE vypadá, že v ničem jiném než v brutálních záležitostech nejedu, opak je pravdou. Kdyby byl čas i prostor, podílel bych se na chodu mnohem více žánrově zcela nesourodých kapel. Však i působení v grindových RE-INTOXICATION či neuro-corových DEAD INSECT COLLECTION jsou další žánrové zkušenosti. Rovnítka bych viděl na té pozici, že v obou kapelách působím jako zpěvák a dbám o většinu propagace a další prezentačních záležitostí kapel, rozdíl pak je v tom, že u SF se podílím na vzniku samotných skladeb, zatímco v TRX se do toho moc nepletu. Společným znaménkem pro obě kapely je rovněž to, že obou působí skvělí lidé, které kdykoli rád uvidím.

Z hlediska prostoru, jaký dostávají na vašem debutu jednotlivé nástroje (tedy včetně zpěvu), působí deska nesmírně "spravedlivě" - žádný z prvků není výrazně upřednostňován. Bylo podobně "demokratické" i skládání alba? Jaké jsou tvůrčí podíly jednotlivých členů na něm a jak se do jeho podoby promlouvalo během procesu nahrávání, které se podle vašeho webu natáhlo na víkendy pokrývající čtyři měsíce?

Lukáš: Děkujeme za kompliment, když jsme desku připravovali, snažili jsme se vybalancovat jednotlivé nástroje jak po zvukové, tak i prostorové stránce co nejblíže k našim představám. TRANSLUNARII tvoří pět rovnoprávných osobností a to se zákonitě muselo projevit i ve finálním vyznění, i když existují drobné výhrady k finálnímu mixu, celkově jsme s výsledkem naší i Staňovy (zvukový inženýr - studio Šopa) práce spokojeni. Komponování skladeb je jako otevírání bran do jiných světů, netušíš, co tě za nimi čeká, i když máš mlhavé povědomí. Většinu nápadů nosili i nosí naši kytaristé, s jejímiž hrubými konturami songů jsme zprvu srozuměni, posléze se nabalují další ideje, konkretizují se pasáže, pozměňují se struktury, vytvářejí se zpěvové party, k slovu se hlásí i samotná sóla. Proces skládání je vpravdě demokratický, každý člen vyslovuje svůj názor během komponování i kompletování skladeb, názor každého člena je vždy podnětný a inspirující, jelikož našimi sluchovody prochází různé hudební lahůdky od popu přes rock, jazz až po grindcore. Nahrávací session probíhala v obdobném duchu, každý ze členů TRX je natolik sebekritický, že je schopen po neúspěšném partu uznat své pochybení a nahrát jej znovu. Při hrubém nahrání všech instrumentů se obvykle dohadujeme, jak kterou melodii a vyhrávku obohatit o intenzivnější emoce, jak ji naaranžovat a dokončit v co nejlepší možné míře. No, a protože každý ze členů má své civilní zaměstnání, nemůže si libovolně brát dovolenou, nesmím opomenout i finanční zatížení pobytem ve studiu, tak se celý čas vměstnal do čtyř nebo pěti víkendů od srpna do prosince 2006. Byl to běh na delší trať, ale snad se vyplatil i odstup a nadhled, jaký si člověk získá po odpočinku z psychického a fyzického vypětí během nahrávání svých partů. Domnívám se, že nejspíše podobným osvědčeným způsobem budeme pokračovat i na další desce.

Fred: Mám jistou představu, kterou cestou bych rád viděl, aby se TRANSLUNARIA ubírala, ale mám takový pocit, že kluci mají odlišnou představu, proto se do tvorby nových válů míchat nebudu.

Technický metal, jakým se na debutovém počinu prezentujete, není v tuzemském prostředí běžný - a o to méně na předvedené kompoziční i hráčské úrovni. Je pro TRANSLUNARII přípustné uvažovat v geografických mantinelech? Jak vnímáte, když se to v nejen hudebních recenzích hemží zohledňováním tuzemských interpretů? A jak si vysvětlujete absenci technicky laděných spolků u nás?

Fred: Zohledňování tuzemských interpretů je často vídaný nešvar, ale v globálním kontextu zcela nepoužitelný argument. Kdybychom se měli konejšit (a děláme to, myslím, dost často), že na naše poměry je to v pohodě, nikdy bychom se dál než za naše hranice nedostali a to je problém naší scény. Větší hodnotu má vnímání kapel a nahrávek v souvislosti s daným žánrem, avšak v celosvětovém měřítku - jedině tak může být hodnocení objektivní. Co se týče postavení TRANSLUNARIE - máš svým způsobem pravdu, nic podobného u nás snad ani není, i když si myslím, že technicky nejsme nějaký top, stačí se podívat na kapely jako VUVR (rip), SCENERY, !TOOH!, DUOBETIC HUMUNKULUS, které jsou technicky ještě mnohem dál. Spíš bych řekl, že TRANSLUNARIA dbá na kvalitní songwriting a kompoziční dotaženost.

Lukáš: Souhlasím s Fredem, můj pohled na věc je takový, že je třeba se oprostit od českých manýr v podobě neustálého stěžování si na poměry, které panují v české metalové obci v kontextu se zahraničím. Co se týče instrumentální vybavenosti, není dnes žádná alchymie či tajemství, že je muzikant si schopen koupit kvalitní aparát, který mu bude spolehlivě sloužit léta. Druhou stranou mince je fakt, že pořízení aparátu stojí nemalé peníze a člověk se na dlouho zadluží. Pokud ale muzikant opravdu touží a lpí na skvělém zvuku, není jiné možnosti. Dalším aspektem se může zdát i pracovní vytíženost, která brání v progresivním a kontinuálním růstu hudebníka, jelikož, jak všichni víme, metalem se živit v našich geografických podmínkách nelze. Tohle by byly jediné objektivní námitky, jinak další aspekty jsou zcela irelevantní. Každý jest strůjcem svého štěstí, takže spíše záleží na muzikantovi, kterak je vybaven hráčskými schopnostmi, malý podíl přisuzujme talentu, nejesenciálnější zřetel však tkví v moderním pohledu na hudbu, na nestandardním uvažování, důležité jsou i míra odvahy a troufalosti ke kombinaci rozličných prvků, které jsou na hony vzdáleny stereotypu. Pokud je schopen muzikant přijmout takovéto atributy za své, nic nebrání v postupném rozvoji jeho umu a komponování výjimečné, originální hudby. Shrnuto, neustálé výmluvy na tuzemské parametry metalové hudby jsou tudíž neopodstatněné, gró originality a nevšednosti leží na bedrech samotných muzikantů, jakou oblast života pro ně hudba znamená a čeho chtějí dosáhnout.

Vaši technicky koncipovanou hudbu zajisté ocení i samotní muzikanti. Můžete jim blíže popsat parametry vašich hudebních nástrojů, popřípadě zmínit, jaký je váš vysněný hudební aparát?

Lukáš: Pokusím se nastínit….. Co se týče nástrojovky, nejsme nikterak exkluzivními majiteli honosných a drahých aparátů, já používám bicí značky Pearl Export series (v dohledné době hodlám koupit kvalitnější sadu), činely Paiste Alfa a Istanbul, dvojšlapku Iron Cobra. Kytaristé mají odlišné vybavení, Roman používá aparát značky Crate, druhý pak na zakázku konstruovanou hlavu ve stylu Mesa Boogie a vylepšenou Peavey bednu, basák rovněž využívá služeb značky Peavey. Fred si chroptí do mikrofónku značky Shure, jestli se nepletu. Zkrátka žádný zázrak, ale postupně se propracováváme k lepší nástrojovce :). No, a vysněné aparáty? Myslím, že by kytaristé nepohrdli kompletním setem od Mesa Boogie a já bych si zajisté zgustnul na sadě Pearl Masters Custom nebo Mapex M-birch.

Fred: Z pozice zpěváka není třeba aparát rozebírat, i když bych si časem rád pořídil nějaký kvalitní bezdrátový systém a snad i in-ears monitoring, ale samozřejmě je to otázka peněz, kterých většinu jsem investoval do aparátu pro DIC, kde jsem hrdým majitelem hlavy Pravdy 6505, boxu Engl typu B 4x12 Celestion a kytary Schecter 007 Elite series.

Registrujete, jak moc se české kapely ohlížejí na kritické zhodnocení své tvorby? Pohled z "mého" - tedy pisatelského - břehu je ten, že některé kapely, zpravidla ty "nepatřičně oceněné", rády staví mezi sebe a novináře hradby, přitom optimální stav je ten, v němž tyto dvě tvořivé skupiny - reprezentované kvalitními autory i těmi na odpis - spolupracují. Myslíte, že česká zinařská scéna má v tomto ohledu nějaká specifika? A jak zareagovaly tuzemské ziny na "Beyond the Astral Misanthropy"?

Fred: Myslím, že mnoho interpretů nemá potřebnou dávku soudnosti a nadhledu, aby sami dokázali zhodnotit svou tvorbu - to se pak setkáváme s nejrůznějšími uskupeními, která jsou ať už více či méně k smíchu. A co se recenzí týče - viděl jsem mnoho debilních recenzí, za které bych věšel pisálky do průvanu, stejně jako mnoho přemrštěných reakcí samotných muzikantů kvůli recenzím na svoje výtvory. Tady nezbývá než konstatovat to, že každý měl dělat vše dle svého nejlepšího vědomí a svědomí a ono by pak ubylo z obou zmíněných šuplíků. Specifika, která jsem postřehl u CZ zinařů? Myslím, že chybí více kritický pohled a komplexní žebříček hodnocení - v tomhle směru bych dal za příklad Marastjakcyp či Metalopolis, jenž mi jsou svou prací a přístupem určitě nejblíže. A reakce na náš debut stran tisku jsou zatím velice kladné, tak doufám, že i u publika časem zabodujeme.

Což mě přivádí k druhé stránce věci - a sice tomu, že mezi metalovými pisálky se vyskytuje množství aktivních hudebníků - od Petra Korála přes V-Dura třeba k Fredovi - takže to s těmi hradbami nemusí mýt zdaleka pravidlem. Ty sám jsi býval nesmírně aktivním pisatelem - jaké jsou příčiny tvého ústupu ze zinařské scény?

Fred: Z vlastní zkušenosti vím, že se oboje může skvěle doplňovat. Protože kdo jiný, než muzikant, by měl psát kritiku na muziku? Občas to sice může být kontraproduktivní, to přiznávám, ale při troše zdravého rozumu to bude spíš ku prospěchu věci. Můj odchod z pisálkovské branže mělo za následek to, že jsem svého času psal až do šesti médií zaráz, nabral si to neúměrně moc, přestal to stíhat a spíš než koníček se z toho stala rutina a povinnost. Do toho samozřejmě spousta práce s kapelami, kterým jsem dal nakonec přednost. Občas sice napíšu nějaký ten report, ale myslím, že návrat k aktivnímu psaní mohu směle vyloučit.

Svědectví z poslední doby hovoří o tom, že se u nás posupně zlepšují podmínky pro kapely na koncertech a festivalech, že pořadatelé konečně pochopili, že kapely nejsou jejich námezdní sílou, ale rovnocennými spolupracovníky, které je třeba si předcházet. Jaký je ve vašich očích poměr vstřícných a otrokářských pořadatelů a jiných osob z metalového prostředí, s nimiž přicházíte do styku? Narážím tím částečně i na přístup jednoho z metalových "rozhlasáků", s nímž zjevně TRANSLUNARIA nemá nejlepší zkušenosti.

Fred: Tohle je hodně zajímavá, avšak problematická otázka. Situace je dle mě taková, že publikum domácí kapely moc nezajímají (raději zajedou na své idoly, zahraniční provařené interprety, než aby podpořili kapelu z rodného města, například), nebaví je chodit na koncerty, kupovat desky. Když už se najde dobrák, co uspořádá nějakou akci, díky souhře několika faktorů (nájem, propagace, úroveň akce) nemá na pokrytí nákladů a do příště si rozmyslí koncert dělat. Pak nastává situace ta, že kapely, aby mohly hrát, musejí improvizovat s placením vlastními prostředky, dělat výměny a podobné nelichotivé věci. Je smutné, že se kapela domluví na podmínkách, které pak nejsou splněny protože se kdejaký vidlák vykašle na propagaci, nepodchytí odpovídající zázemí, zvuk atd. A situace je čím dál horší a to možná i díky tomu, že koncerty pořádá dnes kde kdo, převládá kvantita nad kvalitou, lidé jsou pak ještě víc zmlsaní a otrávení někam chodit…

Řešení? Redukovat akce na ty kvalitní s dostatečnou propagací, veškerým zázemím pro kapely - lidé znovu dostanou hlad po živé muzice a pokud na koncertě dostanou stejnou kvalitu, budou chodit i nadále a věřím, že když udělá pořadatel maximum, maximum se mu i vrátí.

S festivaly je to asi taková, že kdo dělá fest, ten je pán, ten diktuje podmínky - zájem zvát domácí kapely je rok od roku horší (možná kvůli nezájmu publika), takže aby se tam člověk dostal, musí skoro žebrat, tlačenka funguje tak dobře jako za komunismu. Přestože úroveň festivalů nesporně roste, CZ bandy nemají na růžích ustláno a nikdy mí nebudou, mám takový pocit. A toho, rozhlasáka, na kterého narážíš, bych asi odbyl slovy, že platí, co jsem psal výše - ten, kdo má moc, ten diktuje podmínky. V tomto případě se navíc vyplnilo pořekadlo: "Dej blbovi funkci…".

A jak je na tom s koncertováním TRANSLUNARIA? Mohou být ve sjednávání koncertů výhodou "hudební minulosti" jednotlivých členů (zmínění SMASHED FACE nebo SPASM) anebo se přes nesporné zkušenosti cítíte jako nováčci, kteří se teprve probíjejí? A obligátní dotaz: jaká je nejbližší (koncertní) budoucnost kapely a nejsnadnější cesty, jak se seznámit s její tvorbou?

Fred: Každá zkušenost je ti k dobru a ta s další kapelou nebo s psaním o to více, ale nějak nevěřím na to, že bychom se mohli spolehnout na nálepku "ex". Pozornost to jistě zabezpečí, ale koncerty se musíš prokousat od úplných počátků, minimálně do té doby, než vejdeš do všeobecného povědomí. Ale nějak mám ten pocit, že s TRX jde všechno o moc lépe, než tenkrát se SF. Asi máš pravdu, ty zkušenosti a "vědět jak" dělají strašně moc! Samozřejmě bychom chtěli hrát co to dá, takže sledujte stránky a profily ať jste v obraze.

Lukáš: Nevím, jestli naše hudební zkušenosti hrají v roli ve sjednávání koncertů, ale každopádně to pomůže ve vytvoření podvědomí o naší kapele. Na druhou stranu nevěřím, že lidé, co mají zájem o SPASM, pozvou na koncert i TRANSLUNARII, jelikož se jedná o naprosto odlišnou muziku, takřka pravý opak :). Mou zkušeností je fakt, že každý koncert vychutnávám zcela jinak, každá performance má svou auru, mystickou atmosféru, vždy si užívám pocit hraní naživo. Ano, dá se říct, že zkušenosti pomáhají v koncentrovaném výkonu, že tréma již odstoupila do pozadí, ale feeling a atmosféru, které při live gigu vládnou, jsou nepopsatelné a úžasné, neopakující se a vždy odlišné, tohle je pro mě stále novum, kterého se nepřesytím :).

S každou kapelou jsem začínal vždy od píky, TRANSLUNARIA není výjimkou a baví mě sledovat nastolené dílčí úspěchy a cíle, které se nám pomalu plní. To vše souvisí s budoucností, jež se zdá být vcelku příznivá pro naše uskupení, máme své touhy a sny podmíněné dřinou a pílí, která se bude objevovat s dalšími úspěchy, budou naší motivací se posunovat výše po pomyslném undergroundovém žebříčku. Naše směřování do budoucna se nese v nejasných liniích, avšak máme obligátní a obyčejné mety - maximální koncertní vytížení, komponování songů na další album, postupné etablování se na (nejen) české scéně a růst našich schopností a hudebních zkušeností.

S naší hudbou se lze seznámit pomocí internetu na MySpace a Bandozne profilech, no, a především díky našemu debutnímu albu, které by mělo být k sehnání u většiny tuzemských distrařů a firem, v neposlední řadě i na koncertech, jejichž četnost bude jistě v nejbližší době kulminovat.

A co šíření zmíněného CD počinu? Ve vaší práci je vidět profesionální přístup (začíná to u moderního bookletu a končí u zvuku ze studia Šopa). Je CD určené převážně na tuzemský trh nebo se snažíte oslovit hlavně zahraniční fans? Děláte v tomto ohledu nějaká rozhodnutí?

Fred: Vzhledem k přesycenému celosvětovému trhu ani nevím, co od toho očekávat. Asi bychom si měli udělat pořádné jméno na domácí a půdě a od toho se odrážet. Samozřejmě, že se budeme snažit expandovat i ven, ale v dnešní době je strašně těžké prorazit. Každopádně pro to uděláme maximum, takže uvidíme, nakolik je to reálné. Základ je samo sebou v kvalitní muzice, zvuku i obalu, který tem produkt pak prodá… Snad máme našlápnuto tím správným směrem.

Lukáš: Pokud máme mít nevšední a neoposlouchanou zvukovou náplň na kotouči, je třeba ve stejném duchu promýšlet i booklet a grafický rozměr kapely, prezentovat jej na co nejvyšší úrovni. Jak víme, u nosičů prodává layout a celkové zpracování, pokud nejsi členem třeba MANOWAR, kde lidé přesně vědí, co kupují, aniž by slyšeli tón z desky. Souhlasím s Fredem, podkladem pro naši případnou expanzi na zahraniční trhy bude vytvoření si stabilní pozice a určitého renomé na domácí půdě, od kterého se budeme snažit odrazit.

O tom, že jste kapelou zasluhující si pozornost, svědčí i vaše pozvání do metalového pořadu Madhouse, kam jste však jako jeden z mála hostů nedorazili s vlastním videoklipem. Otázky jsou nasnadě - plánujete klip do budoucna? Domníváte se, že videoklip je v našem prostředí spíše otázkou prestiže nebo nástrojem ke zvýšení prodejů desky? A registrujete vy sami kvalitní (metalové) klipy - ať už české nebo zahraniční?

Fred: Asi takhle - čím kvalitnější klip, tím větší prestiž a tím pádem i prodej desky, to jde všechno ruku v ruce. Pokud ti label nezaplatí realizaci klipu (a u nás takový label opravdu neznám), musíš to zaplatit sám a my jsme těch výdajů měli pro začátek skutečně víc než dost, takže v tuhle chvíli si to proste nemůžem dovolit. Neříkám, že klip není fajn, naopak - je to super nástroj k propagaci, ale raději než abychom měli něco polovičatého a ještě agro střihu, to si raději nechám zajít chuť, protože každý rozumný fanoušek se tomu leda tak zasměje. Ale ano, do budoucna nad tím budem určitě přemýšlet.

Lukáš: Klip je jistě skvělým nástrojem propagace a prezentace kapely do podvědomí fanoušků, ale též opravdu nevím, jak bychom dosáhli kvality, pokud není dostatek financí na uskutečnění takového záměru. Mít klip je opravdu prestižní záležitost, ovšem musí mít patřičnou úroveň, která mi v českých hájích až na výjimky chybí. Klasické scénáře klipů odehrávající se v rozbořených továrnách nebo domech už dnes asi těžko budu kvitovat s nadšením. Je to značně nepůvodní myšlenka a koncept, mám jistou představu o klipu, jak by měl vypadat, ale hlavní slovo vždy mají finance. No, a co se týče klipů zahraničních, samozřejmě mám své soukromé favority, mně se líbil netradiční klip třeba od MESHUGGAH "New Millenium Cyanide Christ" nebo RAM-ZET "Queen", vynikající kapely se skvělou hudbou a neotřelými klipy s opravdovou myšlenkou. Tímto směrem bych se i já chtěl ubírat, leč zatím není možnost.

A když je řeč o klipech - mnozí interpreti ho používají jako prostředek rozšíření hudebního výrazu či sdělení (nabízejí se třeba TOOL či u nás FORGOTTEN SILENCE a jejich "Mezzocaine"). Vzhledem k náročnosti hudby TRANSLUNARIE - nemohla by právě po tudy - tedy po stezkách spojujících náročný hudební výraz s koncepčním klipem - vést vaše videoklipová cesta?

Fred: Krásně řečeno, ale momentálně skutečně nemám představu o koncepci klipu ani dostupných prostředcích na jeho realizaci… Jinak převelice děkujeme za prostor ve vašem zinu a skutečně na úrovni rozhovor, moc si toho vážíme!!!

Lukáš: Právě ono kouzelné propojení audiovizuální složky s lyrickým námětem by byl skutečný realizační skvost, pokud by se vydařil, určitě bych se vyřádil na celým mottem či tématem klipu, tudy by cesta jistě vedla, jenže v tuto chvíli nejsem schopen říct, zda něco podobného by mohlo být uskutečněno. Nicméně, imaginace je to nádherná :).

Mockrát díky za neobvyklé a znamenité otázky, moc si vážíme vámi přiděleného prostoru ve vašem zinu a doufám, že pro čtenáře rozhovor bude aspoň v určitých ohledech zábavný.

spolupráce na rozhovoru: Stephen

Diskuze

Žádný komentář. Buďte první...!

Top články

FEAR OF EXTINCTION - ...And They Still Suffer

FEAR OF EXTINCTION - ...And They Still Suffer

07.03.16 | 11154x

HELLOWEEN, GOTTHARD

HELLOWEEN, GOTTHARD

23.02.16 | 10394x

AVANTASIA

AVANTASIA

21.03.16 | 10188x

MAU MAUS - Fear No Evil

MAU MAUS - Fear No Evil

23.04.16 | 10116x

SCORPIONS

SCORPIONS

28.02.16 | 9862x

Night of Wolves

Night of Wolves

23.04.16 | 9136x

Tattoo Convention 2016

Tattoo Convention 2016

24.05.16 | 8994x

IRON MAIDEN - The Book of Souls - World Tour 2016

IRON MAIDEN - The Book of Souls - World Tour 2016

08.07.16 | 8785x

Aerodrome festival 2016

Aerodrome festival 2016

18.06.16 | 8592x

LUCIE

LUCIE

03.07.16 | 8057x

Více

Nejnovější diskuze

DIMMU BORGIR - Puritanical Euphoric Misanthropia

vlada_t anonym
01.06.18 | 08:03:27

KING SIZE - King Size

Jana Škripová anonym
08.04.18 | 21:37:43

SANTANA - Shape Shifter

Bohumil Mišurec anonym
04.04.18 | 17:26:47

Gary Numan - Pure

Vojta anonym
09.03.18 | 11:35:36

OLYMPIC - Jedeme, jedeme

Péťa Jandodfil anonym
01.03.18 | 20:12:03

LAKE OF TEARS - Illwill

JB anonym
05.02.18 | 04:48:01

FEAR FACTORY - Genexus

stefanos anonym
04.01.18 | 20:19:40

MECHINA - Acheron

Petr anonym
28.11.17 | 14:18:03

DEVIN TOWNSEND PROJECT - Deconstruction

insun anonym
14.10.17 | 11:13:24

X-CORE - In Hell

Jirka anonym
08.07.17 | 12:24:36

Více

Audio

ZNOUZECTNOST - Beat Simplicitas

Čech Orba
Přehrát
Každý věk má hrdiny
Přehrát
Jedeme v autě
Přehrát

Beata Hlavenková - Theodoros

Ιανουάριος
Přehrát
Φεβρουάριος
Přehrát
Μάρτιος
Přehrát
Απρίλιος
Přehrát

DARK GAMBALLE - Zatím dobrý

Bon Pari
Přehrát
Netopýr
Přehrát
Svět za dekou
Přehrát

Více

Video

ARCHEONIC

26.12.16


AWRIZIS

14.10.16


X-CORE

13.10.16


MALIGNANT TUMOUR

20.09.16


SLAYER

07.09.16


Více

Facebook   MySpace   YouTube