Přihlášení | Registrace

Rozhovory

FDK

Pro někoho se čekání na debut FDK "Borderline" jevilo jako martyrium, pro jiné se může stát ansámbl nekonvenčním objevem. Tak či onak, FDK patří v tuzemských končinách k velmi vzácnému úkazu, neboť se odvážně pouštějí na tak trochu jiný hudební parket.

Zdravím do Prahy, Slaného a Mělníku. Předně bych chtěl poblahopřát k vydání vašeho debutového alba "Borderline", jenž se vskutku vydařilo, neřku-li předčilo všechna má očekávání. Dlouhé čekání se opravdu vyplatilo, nicméně jeho cesta na denní světlo byla vskutku strastiplná (tuším, že nahrávání proběhlo už na podzim 2007), můžete přiblížit, jaké porodní bolesti vydání CD předcházely?

Vanja: Zdravíme i k vám. Je to opravdu tak. Nahrávání probíhalo už v létě 2007, ale finální master jsme měli až v lednu 2008, protože Lukáš Smrčka, který desku míchal, musel nejdříve dodělat CD ATARI TERROR. Ale jelikož jsme neměli dohodnuté žádné vydavatelství, a předtím jsme neměli ani pořádné demo této nahrávky, tak nás čekala ještě zásadní otázka: co s tou nahrávkou provedem? Po nějaké komunikaci s různými labely jsme měli přislíbeno vydání u švýcarského Czar of Crickets, a posléze jsme vykomunikovali i domluvu s brněnským labelem Redblack. Protože by jsme podle release planu Czar of Crickets přišli na řadu až někdy na podzim 2008, tak jsme zvolili label Redblack, ale i díky tomu, že počítáme s určitým promem, které zatím nejvíce potřebujeme právě v Čechách.

Takže jsme se dohodli s Redblack rec. na vydání alba, které mělo vyjít už na jaře. Ovšem nejdříve byly nejaké prodlevy ohledně coveru desky, posléze možná i nějaký skluz u vydavatelství, pak byly prázdniny, a deska tedy měla vyjít na podzim. Ovšem nic nebylo tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Máme to sice z druhé ruky, ale pak se měly vyskytnout nepředstavitelné problémy s realizací desky samotné, nejdříve nějaké problémy se zpracováním digipaku, prolisu, kompletace CD, a dále šíleného protahování dodání ze strany výrobce digipaku.

Poprvé jsem vás viděl v únoru 2008 na koncertě v Plzni, kde jste hráli s CULTURA TRES, BED SORES a DIVE. Nejen že jste jako jediní vůči kolegům hráli rapidně odlišně, též se na výtečnou povedl zvuk (i díky kvalitní akustice samotného klubu Pod Lampou), jež dal mocně vyniknout emocím ve vaší produkci. Ani jsem netušil, že se tento typ hudby v ČR hraje, natož že kvalitativně snese srovnání se zahraniční špičkou. Osobně váš hudební styl chápu jako post rock/metal a svou kvalitou bezesporu můžete konkurovat takovým veličinám jako CULT OF LUNA či ISIS. Jak vy byste zaškatulkovali svoji tvorbu?

Vanja: Škatulky u nás, to je oříšek. Co se týče vymezení muziky jako takové, tak od rock / HC tíhneme postupem času spíš k jakýmsi metalovým odnožím. Nejlepší bude, když si nás zaškatulkují sami fanoušci nebo novináři. Ale post rock/metal asi není mimo.

Cholda: Myslím, že škatulka post rock/metal je docela výstižná. Kdokoliv si k nám může škatulku vymyslet či přiřadit, ale chápu, že je nás novinářsky potřeba někam zasunout.

Jak se jeví situace na tuzemské post rockové/metalové scéně? V zahraničí (hlavně v USA, v Japonsku a ve Skandinávii) slaví tento žánr své zlaté žně, u nás, zdá se, je zcela ticho po pěšině a nebo mě vyvedete z omylu?

Vanja: Já nemám bohužel moc čas sledovat současný vývoj, nicméně úplně ticho po pěšině asi není. Ale když se podíváš na to, kolik známých i neznámých kapel, které znějí hodně podobně, je třeba v USA, tak to je jinej level než tady, to je fakt. Příjde mi, že Čechy jsou stále v muzice dost pozadu, od popu až po metal. Pár kvalitních kapel zde určitě je, pak je zde ale určitý druh jakéhosi kultu, nepodléhající modním vlivům, charakteristický například videoklipama ze soukromé vycházky po lese, nebo letní dovolené u moře. Občas je to fakt zábava.

Nyní bych blíže přikročil k vašemu aktuálnímu počinu. Časový odstup od komponování materiálu, přes nahrávací proces a postprodukci až po finální vydání firmou Redblack je poměrně dlouhý. Někteří muzikanti patří mezi perfekcionisty a nezřídka nejsou s výsledným materiálem spokojeni na 100%, jak se situace jeví u vás? Vidíte ve finálním produktu určité rezervy, udělali byste dnes něco mírně jinak či zcela odlišně? Nakolik se za rok od nahrávání materiálu změnily (či vyzrály) vaše hudební vize?

Vanja: Já zastávám názor, že všechna tvůrčí činost je poplatná své době. Krom toho, že jsme klasicky na nahrávání neměli dostatek peněz, a spousta nahrávání probíhala ve spěchu, tak bych s odstupem doby asi nic neměnil. Sice bych rád, aby některé aranže byly více dotáhlé, ale nemá cenu zacházet do podrobností. Díky omezeným financím má nahrávka rezervy od začátku celého nahrávacího procesu až do konce, ale to se dalo očekávat V celkovém dojmu jsem i po tom roce spokojen.

Cholda: Co se týče desky jsem spokojen, jemné nuance by se asi našly. Ale dávám ji 95%, což znamená, že je ok.

Na CD "Borderline" se mi líbí, že se nesnaží o doslovnou interpretaci post rock/metalového žánru, ale že jste styl uchopili s vervou sobě vlastní. Může o tom svědčit třeba písničkovější vyznění alba (téměř všechny skladby jsou striktně separátní s přirozenou stopáží), díky čemuž jednak vynikne jeho hitovost či se stane přístupnější širší posluchačské obci. Měli jste tuto koncepci předem připravenou nebo vše vzniklo víceméně spontánně až při postprodukci (podobně jako ve filmu, kdy střih může zcela změnit jeho vyznění)?

Vanja: Popravdě jsme původně chtěli, aby album bylo více koncepční, z tvého pohledu tedy asi více poplatné post rock/metalovému stylu. Písně ovšem neskládáme tendenčně, ale pocitově. To že má většina věcí na desce spíše klasickou stopáž, je víceméně náhoda. To, jak to dopadlo nakonec, je logické vyústění možností, které se s natočeným materiálem nabízely. Šli jsme cestou nejmenšího odporu, takže uměle do sebe klínit různé části nahrávky nám přišlo zbytečné. Ovšem za sebe bych chtěl podotknout, že vše je také otázka možného nedostatku času. Kdybychom se mohli věnovat nahrávce tolik, kolik času bychom chtěli, celé by to mohlo vypadat také jinak.

Podobně zaměřené spolky jako FDK se vyznačují vkusně minimalistickým, avšak moderním zpracováním bookletu CD (povětšinou ve formě digipaku), webových stránek, kompozice promofotografíí či propagačních materiálů obecně (trička, odznáčky apod.). Tento aspekt též, na rozdíl od tuzemské metalové scény, splňujete na výtečnou. Nakolik je pro vás tato nehudební složka důležitá?

Vanja: He, to můžu rovnou navázat na poslední mojí odpověď: chtěli bychom aby tato složka byla zastoupená ve větším měřítku, nicméně bojujeme stále s nedostatkem času i financí. Zatím se snažíme alespoň to málo, co děláme, dělat opravdu pořádně a nespokojit se s nějakým brakem. Dík samozřejmě patří lidem, kteří pro nás za minimální odměnu různé věci dělají, nebo nás všelijak podporují.

Mezi klasiku v post rock/metalovém žánru patří abstrakní či metaforicko-melancholické texty či nejednoznačné názvy desek, jednotlivých kompozic a v neposlední řadě též samotných interpretů. Ostatně již název vašeho alba vyzní poměrně ambivalentně, na jedné straně znamená "Borderline" hranici, pomezí, na straně druhé se nabízí v konfrontaci s vaší muzikou a texty i druhý význam – obscénní, choulostivý či pochybný. Můžete trochu poodhalit tuto roušku tajemství?

Babb: Co se týče textů, tak nám hodně pomohla Ewokk, se kterou jsem psal skoro všechny texty. K názvu desky nás pak asi nejvíc inspiroval výklad slova Borderline jako hraniční porucha osobnosti. Ta se vyznačuje nestabilitou v oblasti nálady, v mezilidských vztazích a obrazu sebe samého. Tedy, zjednodušeně řečeno, popisuje určitou duševní rozpolcenost, náladovost, která hraničí s šilenstvím. Což jsou v podstatě pilíře tvorby FDK.

Na "Borderline" nelze přeslechnout jisté vlivy post rock/metalových veličin, především Švédů CULT OF LUNA (nejvíce asi závěr "Grim Creeper"), experimentálněji laděná skladba "DE 175" mi zase evokuje zakladatele samotného žánru, nehynoucí legendu NEUROSIS. Svou stylovou variabilitu dále dokazujete třeba ve "Feelings of Desire", jejíž značná část mile překvapí svou rockovou vzdušností včetně konvenčněji pojatých kytarových sól a čistého zpěvu v duchu třeba tuzemských SAD HARMONY. Jaký máte názor na výše zmiňované interprety, popřípadě jací další spadají do vašeho inspiračního zorného pole?

Vanja: Zde bych se dovolil nesouhlasit, například kytarová sóla nemají v naší muzice místo, a jestli je někde nějaký náznak, tak to je pouze a jenom ve prospěch celkové kompozice. Pro mě základní kameny inspirace jsou kapely jako NEUROSIS, CULT OF LUNA, a samozřejmě spousta dalších méně známých, jako např.: YEAR OF NO LIGHT, LENTO, JESU, CALLISTO, MOUTH OF THE ARCHITECT, ale také například MESHUGGAH, a v neposlední řadě ISIS, jejihž album "Panopticon" je pro mě stále nepřekonatelné.

Cholda: Já bych upřesnil, že my nehrajeme klasická sóla, ale jakési plošné kytarové výlevy doplňující celkový sound. CULT OF LUNA je hodně dobrá kapela, to rovněž mohu říci o NEUROSIS, i když jejich starší desky se mi líbí víc. SAD HARMONY jsou dobří a doufám, že postaví zdárně novou sestavu.

Babb: Když se bavíme o inspiraci, tak já začnu od začátku. Ještě než jsem se k FDK přidal, tak mě jejich muzika vždycky bavila, protože byla svým způsobem osobitá. Když jsem pak poprvé slyšel ISIS, tak říkám Vanjovi: "Hele oni hrajou něco podobnýho jako vy." A on odpověděl: "No a to jsme na ně narazili teprve nedávno."
Chci tím jen říct, že pocitové ladění kapely a tvorba FDK směřovala vždycky podobným směrem jako nám předkládané vzory. Vliv ostatních kapel přišel až záhy a asi nejzásadnější byl pro mě a asi i FDK první koncert ISIS v Akropolis, kde mě běhal 45 minut mráz po zádech. Po tomto zážitku se mi doslova otevřela brána s novou muzikou a začali jsme se pídit po dalších kapelách podobného žánru. Když mě pak byla dána možnost se k FDK přidat, neváhal jsem.

Nelze se nezeptat jaká alba vás v roce 2008 nejvíce zaujala či jaké interprety byste obecně doporučili k poslechu (myšleno napříč žánrovým spektrem)?

Cholda: Takže za rok 2008
ENSLAVED - "Vertebrae"
ANATHEMA - "Hindsight"
OPETH - "Watershed"
CULT OF LUNA - "Eternal Kingdom"
BURST – "Lazarus Bird"
AMON AMARTH - "Twilight of the Thunder God"

Dále bych doporučil: PORCUPINE TREE, starší ISIS, KYPCK, ZATOKREV, a také kapely, které psal Vanja o něco výše.

Babb: Pokud má někdo náladu na něco ostřejšího, tak já musím doporučit ZATOKREV. A ještě líp naživo. Co se týče desek, tak já toho poslouchám opravdu hodně. Takže je to spíš o náladě. Z počinů 2008 určitě ENSLAVED, CULT OF LUNA, CAPRICORNS, LVMEN, OPETH asi zmiňovat nemusím...

Tvorba FDK vychází z HC kořenů (podobně zaměřené kapely jsou též označovány jako post HC). Do dnešních dnů spolu rádi polemizují metalové, hardcorové či grindové tábory (viz například dilema v anketě Břitva a separované nominace HC a metalových kapel), zda-li hardcore spadá pod metal (či rock obecně) či se jedná o svébytnou kategorii. Tak či onak, HC subkultura mnohem více reflektuje určité politické tendence či zainteresovanost v ekologických tématech (např. práva zvířat, globální oteplování) či nekonvenční životní styl (Straight Edge, vegetariánství apod.). Kam inklinují členové FDK?

Vanja: Mě jsou osobně blíž životní postoje HC kultury, nicméně tato hudební produkce mě místama dost nudí. Jasná hranice mezi metalem a HC určitě neexistuje, jasným důkazem jsou například již zmiňovaní NEUROSIS, kteří se řadí asi nejvíce ke sludge metalu, nicméně metalu klasickému jsou stále dost vzdáleni. My se stylovým vymezením máme stále jisté problémy, prostě nevíme jestli jsme víc HC, nebo metal. Sice naše tvorba začíná být stále víc metalová, nicméně nás stále někdo srovnává například s LVMEN, kteří podle mě metaloví určitě nejsou.

Babb: Já vyrostl jak na HC, tak na metalu. Mám rád CARCASS i BIOHAZARD. A řekl bych, že HC vzniknul z rocku stejně tak jako metal. Třeba nu-metal má podle mě daleko blíž k HC než k metalu. Jinak co se týče životního stylu, tak asi spíš inklinuju k HC kultuře.

Jak si máme interpretovat tajuplný název kapely FDK?

Cholda: Já bych to stručně napsal takto. Na jedné veselé akci kdosi stále křičel Prcat Mrkev, což určitému počtu lidí utkvělo v hlavě. Posléze někdo řekl, že by to byl zajímavý název pro kapelu. Následně několik kamarádů zjistilo, že umí na něco hrát, tudíž vznikl vlastní band. Pak se však zjistilo, že název je jaksi veřejně nepublikovatelný, tudíž vznikla mutace Fuck Da Karot. Po pár letech však už ani tento název plně nevyhovoval a nekorespondoval s novou tvorbou kapely a tak se zkracuje na FDK. Toť vše.

Babb: Jo to je trochu oříšek. Kapela vznikla v podstatě z recese. To, že to dotáhne až k regulérní desce, a že bude hrát "vážnou muziku", tenkrát asi nikoho nenapadlo.

Na závěr pár klišovitých, ale čtenářsky vděčných otázek. S kterou kapelou byste rádi sdíleli koncertní večer či jaké jsou vaše koncertní ambice obecně?

Cholda: Rádi si zahrajeme s jakoukoliv dobrou kapelou, zatím se nám to alespoň v malé míře daří. Koncertní ambice jsou prosté, pokud to půjde, tak hrát a hrát, aby se to naše snažení dostalo alespoň trochu mezi lidi.

Babb: Tak pro letošek bych byl rád, kdybychom si zahráli na pár dobrých akcích v Čechách a pár festivalech, například Brutal Assaultu, ale to je tak trochu ve hvězdách. Na tohmto festivalu mají přeci jen přednost známější zahraniční kapely. Měl jsem trochu obavy, jak nás metalové publikum přijme, ale zatím to vypadá, že se jim naše muzika líbí, takže zahrát si na BA by byla pro nás dobrá šance oslovit publikum. Dál bych byl rád, kdyby se nám na BA podařilo dostat ZATOKREV, protože je to parta, která tam podle mě prostě patří. V jednání je také hraní ve Švýcarsku, takže nějakej ten vejlet s autem plným krámů za hranice by mě taky udělal radost.

Můžete se s našimi čtenáři podělit o nějaké vtipné historky z koncertních štací nebo naopak o ty, jež byste nejraději nikdy nezažili?

Vanja: Hehe, no tak to, že na koncert příjde málo lidí, nebo organizátor nemá dostatek peněz, je už takový folklór, který zná určitě každá kapela. Tyto zážitky kompenzujeme často neřízenou zábavou po konziku, jejíž extrém byl například po výborném koncertu v Brně v Yachtu, při turné se švýcarskýma ZATOKREV, kde jsme hráli ještě s GOSPEL OF THE FUTURE, a pak následovala jízda po místních barech s některými členy (modří vědí) posledně zmíněné kapely. Až na tu kocovinu a nevyspalost druhý den fakt zábava. Ale třeba i s těma ZATOKREV jsme si zažili spousty srandy. Co člověk, to fakt srandovní postavička. Výborný lidi.

Cholda: U ZATOKREV bych vyzdvihnul kytaristu Stenche, to je opravdu neskutečný týpek!!

Babb: A přitom tě, Choldo, má tak rád :)))

Jaké jsou plány FDK do budoucna? Máme čekat zdokonalování stávaného schématu či razantní změny?

Vanja: Těžko říct. Jak jsem již říkal, písně skládáme spíše pocitově, než podle nějakého plánu. Zatím máme rozdělanou cca polovinu materiálu na nové album, a zatím to vypadá, že to, co bylo na albu "Borderline" zlehka načrtnuto, v další tvorbě se bude více uplatňovat. Do popředí se možná budou dostávat metalovější prvky, a klasické rockové půjdou více do ústraní. Ale čert ví, zatím mluvím jen o té první polovině.

Babb: K nějakému posunu ve tvorbě určitě dochází a některé prvky určitě zůstanou naším rukopisem. Myslím, že "Borderline" jsme nasadili laťku poměrně vysoko a budeme se snažit, aby další deska byla neméně dobrá a zároveň osobitá a zajímavá pro posluchače. No, máme před sebou zase pěknej kus práce...

foto: Sorrowdy, Eliška Podmelová

Štěpán Šimek | 16.01.09

Další články autora:

The Divide | 14.05.12
OZRIC TENTACLES - Paper Monkeys | 07.05.12
IF THESE TREES COULD TALK - Red Forest | 26.04.12
Dva na jednu: TÁBOR RADOSTI - Agartta | 23.04.12
PRINCE OF TENNIS | 09.04.12

Všechny články