Novinky | Videa

ARCHEONIC

Video | 26.12.16

AWRIZIS

Video | 14.10.16

DYING PASSION

14.10.16

X-CORE

Video | 13.10.16

ROOT - Kärgeräs - Return From Oblivion

29.09.16

MALIGNANT TUMOUR

Video | 20.09.16

SLAYER

Video | 07.09.16

SUBROSA, SINISTRO v ČR

06.09.16

FEASTEM v ČR

06.09.16

JINJER

Video | 06.09.16

Více

Echoes

Live - nejbližší akce

Dabatáze neobsahuje žádný záznam

Rozhovory

Antonín Kocábek - člen Rady cen Vinyla

Antonín Kocábek - člen Rady cen Vinyla

Koncem letošního roku se formují dvě nové hudební ceny, jež by měly být kvalitativní, respektive uměleckou opozicí vůči příliš komerčním Andělům či ryze lidovému Slavíkovi. Vedle projektu Apollo jde o ceny Vinyla, které již disponují oficiální webovou prezentací, včetně výmluvné tiskové zprávy. Protože se jedná o významnou událost tuzemské hudební scény, neušly tyto ceny pozornosti našeho serveru formou dvou polemik (od Š.Šimka a L.Olivy). Protože nás zajímá též názor přímo aktérů cen, kontaktovali jsme člena Rady cen Vinyla, hudebního publicistu Antonína Kocábka.

Šimek: Jakým způsobem chcete naplnit tezi: Vinyla by měla kriticky reflektovat tuzemskou (uměleckou) hudební scénu? Jak může pouze 17 porotců hlasovat pro všechny myslitelné hudební žánry? Pokud spočítám všechny nahrávky, včetně různých downloadů či dem, tak je jich nepřeberné množství, každým dnem vzniká několik nových. Ano, chcete se věnovat pouze kvalitním počinům, ale abyste oddělili zrno od plev, je potřeba se prohrabat i těmi plevami. Jak může pouze sedmnáctičlenná porota vyposlechnout všechny nahrávky vydané v roce 2011?

Samozřejmě, že ji bude naplňovat úplně stejně jako jakákoliv jiná anketa. Asi si nikdo nedělá iluze, že by byl v ČR kdokoliv, kdo slyšel úplně všechny nahrávky. A bylo by přinejmenším nefér to po něm chtít. Mohu-li mluvit za sebe, ušima mi ročně projde zhruba 150 alb z domácí produkce - hlavně kvůli tomu, že mimo jiné spolupřipravuji jednu českou rádiovou hitparádu, což v sobě nese povinnost každý týden nasadit pět novinek (co skladba, to zástupce jednoho nosiče, od populárních interpretů se skladeb postupně nasazuje víc z jednoho alba). Není to pochopitelně 100 % všeho, ale myslím, že na to, aby mi neuteklo nic zásadního, to je vzorek dostatečný. Obzvláště když existuje nemalé procento interpretů, kteří již v minulosti jasně dokázali, že s jejich novým počinem není potřeba ztrácet čas, a dokonce se tomuto stavu blíží i produkce některých celých vydavatelství. Ve výsledku počet těch, kteří vůbec stojí za diskusi, se pohybuje v řádech maximálně desítek titulů ročně. Já osobně měl mimochodem letos problém téměř opačný - za desku roku jsem si pro sebe zvolil album, kterému bych dal v hodnocení tak 85 %. Ale opět se dostáváme k tomu, že kritéria mají různí lidé různá.

Šimek: Co se myslí pod pojmem "umělecká scéna"? Co můžeme považovat za umění a co již nikoliv?

To je pochopitelně otázka názoru a svědomí každého zúčastněného. Stejně tak se lze bavit o pohledu na pojem "kvalita". Pro mě osobně je to kdokoliv, kdo jednak dělá jakoukoliv uměleckou činnost (hudbu, film, divadlo či literaturu) s primární potřebou tvořit, tedy že u něj potřeba finančního ohodnocení nestojí na prvním místě, a jednak samozřejmě opravdu tvoří cosi nového, čím chce něco sdělit - je jedno zda jde o názor nebo postoj. U některých formací a sólistů, ať už to jsou rockeři na zábavách, absolventi SuperStar nebo třeba MAXIM TURBULENC, kteří primárně staví na zisku a budování popularity a navíc často pouze lépe či hůře interpretují cizí tvorbu, se můžeme bavit o kvalitě řemesla, ale z mého pohledu nejde o umění. A je krásou individuality, že se pohledy jednotlivců na toto mohou lišit.

Šimek: Znáte ceny Břitva, zabývající se především tvrdší muzikou?

Ceny Břitva pochopitelně znám, ale - ač si jejich existence vážím a jsou mi i sympatické – nepovažuji je za ceny, které pojmenovávají a oceňují důležité počiny v současné české hudbě. Ceny Břitva se totiž zaměřují na opravdu malý segment scény a tudíž jejich schopnost objevit to důležité v celkovém rozsahu hudby je asi podobná, jako schopnost objevit to důležité u cen, které by se věnovaly například reggae a ska. Navíc se Ceny Břitva věnují oblasti hard & heavy, která je přímo pověstná tím, že na jednu kvalitní kapelu typu SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY připadne nejspíš hned několik desítek interpretů, jejichž kvality obstojí tak maximálně v okresním formátu.

Oliva: Zcela souhlasím, že oblast tzv. "hard & heavy" je malý segment hudby. Břitva však není zaměřena výhradně na hard rock či metal všech odnoží, ale také na veškerý punk a hardcore, gotický rock, crossover a další styly. Do záběru Břitvy zcela spadají i kapely kolem Silver Rocket, Election či KYEO, například GNU, ESGMEQ, ANYWAY a SAADE, jakož i mainstreamový rock a pop-rock typu TATA BOJS, WOHNOUT nebo SUNSHINE. V tomto veškerém záběru za pouhý jeden rok vyjde třeba 300 nových českých titulů. Břitva sice tedy zabírá poměrně malý segment hudby z hlediska všech existujících žánrů, z hlediska počtu každoročně vydávaných nahrávek však jde o segment velmi masivní a bytelný.

Já osobně se považuji za příznivce Silver Rocket. Nicméně i oni jsou v drtivé většině vydávaného v intencích "hard & heavy". Ale v podstatě všech desek, které mají něco více či méně společného s rockem, je tipuju nanejvýš tak třetina veškeré současné produkce. Ten objem vypadá samozřejmě mohutně, ale je prostě fakt, že titulů, které stojí za zmínku, je maximálně pár desítek. Je to podobné jako s letními festivaly. Jsou jich mraky, ale když si člověk vyfiltruje ty, kde vystoupili aspoň nějací zahraniční interpreti, což by u každého kvalitního festivalu, který má za sebou více jak dva ročníky, mělo být samozřejmostí, dostane se člověk na plus mínus dvacítku. Nic proti jednodenní akci s deseti lokálními interprety, ale v případném měření sil vedle Colours Of Ostrava, Rock For People nebo Brutal Assaultu vyhlíží poněkud úsměvně. A podobně si třeba vážím práce labelů typu Cecek Records, ale je předem jasné, že deska roku odtud vzejde jen velmi nepravděpodobně.

Šimek: Podle jakého klíče se vybírá porota cen Vinyla?

Porotu si vybírali organizátoři z publicistů, kteří - abych citoval - "jen nepřeklápějí tiskové zprávy a jsou ochotni vyjádřit názor" a nesledují jen jednu žánrovou oblast. Proto nakonec chybí lidé typu Jiřího Moravčíka, který má sice jako publicista vysoký kredit, ale orientuje se až na výjimky pouze na world music. A proto také chybí například většina lidí hlasujících do Břitvy. My z Rady jsme v tom jejich výběru měli poradní hlas a fungovali jako taková oponentská skupina. Že jich je, kolik jich je, je výsledek kompromisu. Já bych také osobně byl radši, kdyby jich bylo víc, ale jednak jsou i lidé píšící do masových médií, u kterých přesto panuje všeobecná shoda v pochybnostech o jejich rozlišovacích schopnostech, a dále větší počet hlasujících je vždy na úkor jejich přehledu a fundovanosti.

Šimek: Nepřipadá vám, že publicista, který ještě nedovršil ani třiceti let nemusí být vnímán jako dostatečně fundovaný?

To rozhodně ne. Naopak znám řadu vážně míněných názorů novinářů, že o hudbě by měli psát jen lidi do třiceti let, což samozřejmě trochu koliduje s mým ročníkem narození 1968.

Oliva: Osobně zcela vítám, že byli osloveni i publicisté mladší 30 let, jen možná není optimální v jejich případě používat fráze o "dlouhodobém kritickém sledování hudby". I když je jistě otázka, zda 5-6 let činnosti ještě není nebo již je dlouhá doba. Jinak to můžou vnímat lidi z Full Moonu, naopak jinak já osobně, který píšu recenze 22 let.

Jasně, je to věc té formulace.

Šimek: Pokud nebyli osloveni publicisté z tvrděrockové scény, mám to chápat tak, že tento široký žánr nebude předmětem hlasování, tudíž ho nepovažujete za umělecký? Které jiné hudební žánry budou vypuštěny z předmětu hlasování a které naopak budou primárním předmětem hlasování?

Žánr nehraje roli. Byli osloveni publicisté, kteří v minulosti prokázali schopnost zformulovat svůj názor na hudbu a všichni z rady se na nich shodli. Nebylo cílem ani záměrem "pokrývat" porotu publicisty všech žánrů a nebyli záměrně přizváni publicisté, u kterých nikdy nebyla pozorována snaha rozšiřovat si hudební obzor. Je vysoce pravděpodobné, že s proměnou rady v dalších ročnících se promění i sestava poroty. Navíc, otázka žánru v dnešní hudbě, kde se vše prolíná se vším, ztrácí relevanci. Nemluvě o faktu, že se mění i historický pohled. Spousta interpretů, kteří byli považováni v době mé puberty za typicky metalové, jsou například z dnešního pohledu nijak tvrdý hard rock. U2 či R.E.M. byly tehdy "nezávislé" skupiny, zatímco dnes je to hlavní mainstream.

Šimek: Závěrem tedy zkuste alespoň nastínit, kteří posluchači jsou cílovou skupinou cen Vinyla, čili pro kterou subkulturu jsou primárně určeny?

To je spíš dotaz na organizátory, nicméně opět za sebe mohu ten dotaz označit za irelevantní. Hudba, tak já ji chápu, nevzniká pro žádné cílové skupiny, nevzniká "aby potěšila fanoušky", nevzniká podle nějakého plánu. Pojem "cílová skupina" je pojmem pevně spojeným s hudebním průmyslem. A ta cena vznikla právě v opozici vůči němu. Pro lidi, pro které pojem "hudba" je trochu jinde než pojem "byznys". A asi také i pro ty, kterým nestačí jen ta "jejich scéna".

Antonín Kocábek se narodil se v roce 1968. Po absolvování gymnázia se živil různými profesemi, listopadový přelom ho zastihl při obraně vlasti. V průběhu devadesátých let stačil coby člen Sdružení Nedomysleno spoluzaložit festival Mezi Ploty, začít vysílat na Radiu 1 (kde je ke slyšení dodnes), a také postupně přispívat nejprve do různých hudebních fanzinů, a později i regulérních periodik jako například do Nového prostoru, Telegrafu, „14“, UNI, později do Babylonu apod. Od poloviny devadesátých let byl stálým spolupracovníkem, v letech 2000 až 2003, a znovu pak 2005-2006 i redaktorem měsíčníku Rock & Pop. V roce 2000 začal psát pro Musicserver.cz, kde vydržel až do roku 2008, ale průběžně přispíval i na další hudební portály – i-music.cz, Čro Radium, Muzikus.cz, FreeMusic.cz nebo Musiczone.cz. V roce 2009 se stal redaktorem kulturní rubriky Lidových novin (s kterými externě pravidelně spolupracoval už v letech 1999-2000), odkud se pak od listopadu přesunul do Týdne.

převzato ze serveru Týden.cz

Diskuze

Cekem příspěvků: 13

Vím07.12.11 | 11:13:44
Ondřej Komáre...07.12.11 | 12:26:06
Ondra07.12.11 | 13:24:04
Vím07.12.11 | 17:31:22
Jaeger08.12.11 | 15:23:42
Vím08.12.11 | 16:42:23
Jaeger09.12.11 | 10:12:25
Vader09.12.11 | 13:25:38
Miroslav Med08.12.11 | 16:53:55
Jaeger09.12.11 | 10:17:19
Miroslav Med09.12.11 | 11:15:58
Ondřej Komáre...07.12.11 | 13:38:35
Ondra07.12.11 | 06:29:05

Top články

Více

Nejnovější diskuze

FEASTEM - World Delirium

Pavel borovička anonym
27.08.18 | 12:30:30

DIMMU BORGIR - Puritanical Euphoric Misanthropia

vlada_t anonym
01.06.18 | 08:03:27

KING SIZE - King Size

Jana Škripová anonym
08.04.18 | 21:37:43

SANTANA - Shape Shifter

Bohumil Mišurec anonym
04.04.18 | 17:26:47

Gary Numan - Pure

Vojta anonym
09.03.18 | 11:35:36

OLYMPIC - Jedeme, jedeme

Péťa Jandodfil anonym
01.03.18 | 20:12:03

LAKE OF TEARS - Illwill

JB anonym
05.02.18 | 04:48:01

FEAR FACTORY - Genexus

stefanos anonym
04.01.18 | 20:19:40

MECHINA - Acheron

Petr anonym
28.11.17 | 14:18:03

DEVIN TOWNSEND PROJECT - Deconstruction

insun anonym
14.10.17 | 11:13:24

Více

Audio

ZNOUZECTNOST - Beat Simplicitas

Čech Orba
Přehrát
Každý věk má hrdiny
Přehrát
Jedeme v autě
Přehrát

Beata Hlavenková - Theodoros

Ιανουάριος
Přehrát
Φεβρουάριος
Přehrát
Μάρτιος
Přehrát
Απρίλιος
Přehrát

DARK GAMBALLE - Zatím dobrý

Bon Pari
Přehrát
Netopýr
Přehrát
Svět za dekou
Přehrát

Více

Video

ARCHEONIC

26.12.16


AWRIZIS

14.10.16


X-CORE

13.10.16


MALIGNANT TUMOUR

20.09.16


SLAYER

07.09.16


Více

Facebook   MySpace   YouTube