Novinky | Videa

ARCHEONIC

Video | 26.12.16

AWRIZIS

Video | 14.10.16

DYING PASSION

14.10.16

X-CORE

Video | 13.10.16

ROOT - Kärgeräs - Return From Oblivion

29.09.16

MALIGNANT TUMOUR

Video | 20.09.16

SLAYER

Video | 07.09.16

SUBROSA, SINISTRO v ČR

06.09.16

FEASTEM v ČR

06.09.16

JINJER

Video | 06.09.16

Více

Echoes

Live - nejbližší akce

Dabatáze neobsahuje žádný záznam

Rozhovory

Christian Muenzner - druhá část

Christian Muenzner - druhá část

Druhá část mého interview s Christianem Muenznerem (OBSCURA, SPAWN OF POSSESSION, ex-NECROPHAGIST) se točila okolo jarní Omnivium Europe tour, vážných problémů s Chrisovou rukou, probrali jsem také jeho postupný hudební vývoj, komunikaci s fanoušky a také jsme trochu nakousli osobní život plně vytíženého hudebníka i jeho frustraci ze současné situace v hudebním průmyslu.

Co si myslíš jako učitel hry na kytaru o projektu BandHappy? Přemýšlel jsi někdy o tomto způsobu výuky, nebo jsi spokojen se současným stavem?

Přemýšlel jsem o připojení se k BandHappy až v době, kdy jejich marketingové možnosti budou převyšovat ty mé, ale jelikož si účtují poměrně hodně velké ceny, bylo by to pro mé studenty znatelně dražší. Přes Facebook oslovím mnoho lidí a dostává se mi i velké zpětné odezvy, takže prozatím jsem s pokojen s tím způsobem, jak to dělám teď. 

Co tvoje pocity a zážitky z Omnivium Europe tour? Musím říct jednu věc – vystoupení EXIVIOUS bylo jedno z nejlepších, která jsem za dlouhá léta viděl. Upřímně, byla to nádhera! Jen tak mimochodem, kapely na tour jste zvolili skvěle.

EXIVIOUS jsou opravdu něco víc, muzikanti světové třídy. Každý večer zní perfektně, ačkoli každý večer hrají odlišně, jelikož hodně improvizují. Ale stále to zní stejně nádherně jako z CD. GOROD a SPAWN OF POSSESSION předvedli každý koncert bezchybné sety, byla to opravdová čest a zároveň i výzva, hrát večer co večer s takovými kapelami. Tyto kapely jsme si s sebou na tour vzali, protože jsme chtěli udělat takovou tour, kterou bychom rádi navštívili i jako fanoušci. Proto jsme zvolili kapely, které respektujeme a zároveň jako fanoušci milujeme.

Co tvá ruka, už je v pořádku? A co se ti honilo hlavou, když jsi během setu SOP viděl kapelu na pódiu hrát bez tebe? Bylo to pro tebe nějakým způsobem těžké?

Ne, moje ruka stále není v pořádku a myslím, že bych měl vše pořádně osvětlit, jelikož to bylo v mnoha médiích špatně interpretováno. Trpím neurologickou poruchou, která se nazývá fokální distonie. Jedná se o ztrátu kontroly samovolných pohybů u značně namáhaných svalů. Zřejmě to mám už mnoho let a celou tu dobu jsem neměl tušení, o co jde, stejně jako klasičtí doktoři, kteří mi nedokázali pomoct. Navštívil jsem proto minulý říjen doktora specialistu na zranění a nemoci hudebníků, který mi diagnostikoval právě fokální dystonii. Dle všeho jsem to měl už v době nahrávání alb "Timewarp", "Incurso" i "Omnivium", jen jsem o tom nevěděl. Potýkal jsem se s mnoha věcmi, které mi nikdy dříve před nahráváním těchto desek nedělaly problémy, a netušil jsem, proč tomu tak je. Musel jsem při nahrávání změnit prstoklad i postupy u mnoha aranží. Není to psychologické a nelze to ani srovnávat s něčím jako zánět šlach nebo zánět karpálních tunelů, jelikož se jedná o bezbolestné selhávání pohybu. Je to neurologické a oficiálně i lékařsky neléčitelné.
V mém případě je zasažen ukazováček a prostředníček na levé ruce. Oba fungují samostatně bez chyb, ale pokud mají pracovat společně, nejde to. Když mám při hraní ukazováček na strunách, prostředníček se mi skrčí zpět do ruky, nemohu ho použít a základní kooperace těch dvou prstů jsou tak prakticky nemožné a neproveditelné. Právě proto teď mnohem víc používám tapping s více prsty pravé ruky a také jsem přidal slidy s ukazováčkem a malíčkem.
Je mnoho rozdílných stupňů a druhů fokální distonie, většina lidí se toho už do konce života nezbaví, v některých případech se jim to i zhoršuje a šíří na další prsty a hraní je tak pro ně nemožné. To naštěstí snad nebude můj případ, jelikož se za poslední dva roky nic nezměnilo a stále mám zasaženy jen ty dva prsty, ale pořád žiji v neustálém strachu, že to postihne i další prsty. Ačkoli je to lékařsky neléčitelné, znám lidi, kteří to dokázali a zbavili se toho onemocnění, ale zabralo jim to mnoho let, navíc musí být opravdu opatrný. V současnosti se učím Feldenkraisovu metodu s jednou houslistkou, která kvůli té nemoci musela přestat hrát úplně. Teď už ale znovu hraje a po osvojení si té metody se jí vrátili všechny schopnosti, které měla dříve.
Teď musím omezit svá vystoupení i zkoušení na takový stupeň, který nebude ohrožovat zdraví. Proto jsem se rozhodl nehrát na tour dva extra technické sety v řadě, navíc ani nemusím zmiňovat ty hodiny zapamatovávání si a zkoušení dvou tak obsáhlých setů. Neměl jsem ty poslední tour vůbec jet, ale už byly zabookované a já nechtěl nechat své spoluhráče bez druhého kytaristy. Zkoušeli jsme i najít za mě do OBSCURY náhradu pro poslední americkou tour, ale nenašli jsme nikoho včas. Teď ale nebudu hrát na delší tour minimálně rok, takže mám dostatek času soustředit se na tu poruchu a její léčení a konečně snad dosáhnout nějakých pokroků, když ten tlak z tour nebude aktuální. Zůstávám hodně pozitivní a neztrácím naději.
Když zvážím ten set SOP, vůbec mi to nevadilo, protože Danny Tucker, který za mě hrál, je můj dlouholetý dobrý přítel a zároveň i jeden z nejlepších kytaristů, které tento svět viděl. Mezi námi nebylo žádné soutěžení nebo zášť, oba respektujeme hraní toho druhého. Jediný trapný moment byl, když chtěli fanoušci podepsat album SOP a šli za mnou, i když každý večer válel na pódiu právě Danny. To jsem se trochu ošíval. Se SOP snad budu koncertovat v budoucnu, ale teď je ještě na takové řeči moc brzy, protože nevím, co budu a nebudu moct dělat právě kvůli distomii.

Preferuješ spíše malé kluby, stadiony nebo open air festivaly? Podle mého je to pouto mezi kapelou a fanouškem nejpevnější právě v menších klubech. Jak to vnímáš ty?

Máš pravdu, v mnoha případech preferuji klubovou atmosféru, kde můžeš spolupracovat s davem mnohem lépe a i stupeň vzájemně předávané energie je o mnoho vyšší. Ono je to různé. Když hraješ v malinkém klubu na podlaze, nemáš se kam hnout a na stage se musíš prodírat fanoušky, vypadá to dost neprofesionálně a může to ubrat na kouzlu publika. Proto preferuji střední kluby.

Máš nějaké oblíbené kluby nebo festivaly?

Ani ne. Mám svá oblíbená města jako Paříž, Londýn, Tokio, LA nebo New York. Tam hraji vždy moc rád.

Nejsi zrovna posluchač technického deathu až za hrob, pravda? Když jsme se předtím bavili, říkal jsi mi, že máš radši klasický heavy-power-speed metal. Jak se to stane, že vysoce respektovaný kytarista známých kapel hrajících převážně technický death metal je uvnitř fanoušek spíše těch tradičnějších odnoží metalu?

To máš pravdu a je to docela divné, že většina mé kariéry je spojena s deathem, ačkoli na pozadí toho všeho je má obliba v heavy/speed/thrashi, poweru a progresivním metalu, stejně tak i v technických kytarách u neoclassical, fusion a shred metalu. Dokonce je tam hodně toho hard rocku ze sedmdesátých a osmdesátých let a vlastně i nějaký ten hair metal se najde.
K extrémnějším formám metalu jsem se dostal přes album "Something Wild" od CHILDREN OF BODOM v roce 1998, které je stylově bližší kapelám jako STRATOVARIUS a SYMPHONY X, tedy krom vokálů. V té době jsem si uvědomil, že ne všechen extrémní metal musí být primitivní a nudný, takže jsem začal být otevřenější a objevil DEATH v době, kdy vyšlo album "The Sound of Perserverance".Zamiloval jsem se do něj a koupil si najednou všechny jejich desky. Pak jsem v magazínu Rock Hard viděl oznámení, že kapela DEFEATED SANITY hledá kytaristu, a jelikož byli z mého kraje, přihlásil jsem se jim, i když jsem o nich věděl jen to, že jejich styl je blízko k DEATH. Pak mě Lille (Gruber – bicí, pozn. red.) zasvětil do všech těch deathových kapel devadesátých let jako IMMOLATION, DISINCARNATE, MONSTROSITY, SUFFOCATION, MORBID ANGEL, CANNIBAL CORPSE a GORGUTS, takže jsem se zamiloval do celého stylu.
DEFEATED SANITY byli na jedné kompilaci německého undergroundového death metalu společně s NECROPHAGIST a když jsem je slyšel, vytřelo mi to zrak, jak kombinují death s mnohem modernějším a melodičtějším stylem kytarové hry, který jsem už dříve tolik miloval. Pak mi jednou Lille řekl, že NECROPHAGIST hledají nového kytaristu a zbytek už je historií.
Dnes už nemám žádný oblíbený styl, mé posluchačské chutě jsou dost variabilní a široké, od hard rocku a hair metalu po ten nejextrémnější death a black včetně všeho mezi tím, také poslouchám mnoho věcí mimo metal, jako je jazz, blues, vážná hudba, Frank Zappa nebo i pop jako Michael Jackson. Pro mě existuje jen dobrá hudba a špatná hudba a podle mého je pro každého muzikanta velice důležité mít otevřenou hlavu mnoha stylům a nezakrnět jen v tom svém. Možná jsem respektován jako deathový kytarista, ale v pozadí je úplně něco jiného a nedokázal bych poslouchat jen deset kapel pořád dokola.

Mohl bys nám odhalit pro tebe nejlepších deset alb od roku 2011 do současnosti, nehledě na žánr?

Dobrá, je to bez pořadí:

Paul Wardingham – Assimilate Regenerate
Stéphan Forté – The Shadows Compendium
SYMPHONY X – Iconoclast
Jeff Loomis – Plains Of Oblivion
BEYOND CREATION – The Aura
ALARUM – Natural Causes
Jarle H. Olsen – Quadrasonic
Brett Garsed – Dark Matter

Nemohl jsem dát dohromady deset alb bohužel, na můj vkus to nebyl moc dobrý hudební rok. Na několik věcí se i těším, třeba nové album KAIPA (kde hraje můj kytarový hrdina Per Nilsson) a také nové TESTAMENT.

Asi před dvěma měsíci jsi na svém facebooku psal něco o situaci v hudebním průmyslu. Co jsi tím přesně myslel?

Šlo o politickou stranu, kterou máme v Německu, nazývají se Piráti. Snaží se dosáhnout zrušení copyrightu a tvrdí, že hudba by měla být bezplatně dostupná komukoliv. Už mne ta diskuze opravdu unavuje. Lidi nevidí, že když dáš hudbu zadarmo všem, pro většinu se stane nemožným tu hudbu vůbec vytvářet. Produkce stojí peníze a internet sám o sobě jako marketingový prostředek, pokud už nemáš vybudované nějaké jméno, jednoduše nefunguje. Je to o tom, že žijeme v určité formě společnosti, ve které je pro umělce opravdu složité nějakým způsobem přežít, s hudebníky se zachází hůř než se šlapkami a teď se ještě množí ti, kteří to chtějí udělat ještě složitější a těžší z důvodů, kterým já prostě nedokáži porozumět.
Na druhé straně je zase GEMA (německá obdoba OSA, pozn. red.), která tvrdí, jak se stará o práva hudebníků a autorská práva a zajistí, aby každý umělec dostal za svou práci zaplaceno, ale nedělají to a okrádají umělce stejně tak, obzvlášť ty malé. Ale tohle zašlo už moc daleko na vylíčení v jednom interview, mohl bych o tom napsat knihu. Hudební byznys je prostě jen smutný vtip a ani to nevypadá, že by se to mělo v budoucnu zlepšit.

Před několika týdny Warner Music donutil Roadrunner Records zavřít své mezinárodní pobočky, včetně té německé a britské. Víš o tom něco ze zákulisí? A jaký je na to tvůj názor?

Jsem si docela jistý, že za tím vším je postupný pokles prodejů nahrávek, který se rok od roku zhoršuje. Jeden nezávislý label za druhým je donucen skončit, protože už nemohou dále přežívat. Myslím si, že je to smutné a něco se musí brzy změnit, nebo už hudební svět nebude pro fanoušky takový, jaký ho známe teď. Znám mnoho lidí, kteří jsou nesmírně talentovanými muzikanty, jen si nemohou dovolit nahrát a vydat byť jen skromné album. Lidé vždy argumentují tím, že muzikant od labelu žádné peníze z prodejů neuvidí a tím obhajují své kradení, ale to je prostě špatně. Labely platí mnoho peněz, aby mohly produkovat a propagovat tvou hudbu, což je mnohem nákladnější záležitost, než si většina lidí umí vůbec představit. Navíc poskytují i určité zázemí, podporu na turné. Ale nic z toho nemohou dělat, pokud se nebudou prodávat desky.
Podle mě se lidé cítí provinilí a seskupují se do těch politických stran, o kterých jsem předtím mluvil, aby se cítili lépe. Znám lidi, kteří nemají ani jedno jediné originální CD, mají jich stovky v počítači, ale nikdy za ně neutratili ani cent. Dokonce jsou na to i hrdí a nemají vůbec špatné svědomí z toho, že dělají něco zle. Pak se na tebe ještě divně dívají, když si koupíš hudbu, kterou si můžeš kdykoliv stáhnout zadarmo. Každý člověk má právo jíst a klidně si v obchodě můžeš pod košili strčit housku, nezaplatit za ni a odejít. Nikdo by si toho nevšiml a nikomu by ani ta houska nechyběla. Ale neuděláš to, protože víš, že je to špatně. Ale u hudby to lidé tak necítí. Dá to tolik práce napsat dobrou skladbu a ještě víc peněz stojí pořádná produkce, ale lidem to nestojí ani za cenu plechovku limonády. Ještě pár let v tomto duchu a vše, co tu zůstane, bude Lady Gaga a Superstar. Ale to lidi nevidí. Sere mě to tak moc!

Osobně oceňuji, že se snažíš být se svými fanoušky v kontaktu a že jsi na svém facebooku poměrně sdílný a komunikativní. Vždy jsem rád, když se někdo známý nechová jako namyšlená celebrita. Jaké vidíš na facebookové komunikaci s fanoušky klady a zápory?

Díky moc! S lidmi na facebooku komunikuji, protože mám, stejně jako oni, hudbu v lásce a nepovažuji se za něco víc jen protože jsem známý kytarista. Je skvělé mít zpětnou odezvu na mou tvorbu a být v kontaktu s lidmi, pro které tu hudbu dělám. Kdyby to nebylo pro mé fanoušky, nemohl bych ani náhodou být profesionálním muzikantem.
Co ale nemám rád je, když lidé dávají svou tvorbu na mou zeď a každý po mě chce, abych se podíval na miliontý cover sóla z "Anticosmic Overload". Prostě na to nemám čas, ale někteří se urazí nebo naštvou a to je občas otravné.

Vypadá to tedy, že veškerý svůj čas jsi zasvětil hudbě. Co děláš ve svém volném čase, pokud se nějaký najde? Dokážeš jednoduše odložit hudbu stranou a odpočívat třeba u knížky, sportovat a tak?

Ano, dokážu svůj hudební život vypnout a snažím se to dělat alespoň na hodinu nebo dvě každý den. I to je hodně důležité pro mozek, nechat ho trochu zrelaxovat a mít od všeho určitý odstup. Není zrovna moc zdravé nebo přínosné být 24/7 v bublině, musíš taky žít svůj život. Hodně rád čtu, sleduji filmy, seriály nebo zábavné televizní pořady a také rád jezdím na kole v horách a lesích tady v okolí.

Jako profesionální muzikant se všemi těmi tour a kapelami a projekty a hostováními, co tvůj rodinný život?

Žiji zde se svou přítelkyní, ale děti nemám a prozatím to ani na žádné nevidím, neměl bych na ně v současné době čas. A ani se nepovažuji za rodinný typ.

Hodně kapel propaguje životní styl straight edge. Co ty a alkohol?

Nepatřím ke straight edge, i když moc nepiju. Hlavně protože nemám rád chuť alkoholických nápojů, ale také nemám rád ten stav být opilý, ztrácet kontrolu nad tím, co říkám a co dělám a také ty bolestné pocity, které následují při probouzení. Nevadí mi, když ostatní kolem mě pijí, ale není to nic pro mě. Celkově mám tu kulturu a mentalitu okolo tvrdých drog od počátku šedesátých let na rock'n'rollové scéně za nechutnou, každý je tak pyšný, že je opilý a bere drogy a chová se celou dobu jako idiot. A když kvůli tomu někdo zemře, stane se obětí. Je to absurdní. Takže s tou novu generací muzikantů vycházím velice dobře, vždy upřednostním straight edge lidi z HC scény před těmi. co zvrací a močí v tourbusu, protože to nemají pod kontrolou, jelikož jsou pozoruhodní ožralové.

Moc děkuji za obsáhlý a vyčerpávající rozhovor, přeji ti za celou redakci i čtenáře brzké uzdravení a mnoho dalších úspěchů v tvém hudebním i soukromém životě.

Moc děkuji, byl to vynikající rozhovor a moc si vážím toho, kolik práce sis dal s přípravou otázek, s tím se dnes už moc nesetkávám. Byla to pro mě velká výzva!

Diskuze

Cekem příspěvků: 1

Hrobo23.06.12 | 01:21:23

Top články

Tattoo Convention 2016

Tattoo Convention 2016

24.05.16 | 9773x

IRON MAIDEN - The Book of Souls - World Tour 2016

IRON MAIDEN - The Book of Souls - World Tour 2016

08.07.16 | 9494x

Aerodrome festival 2016

Aerodrome festival 2016

18.06.16 | 9212x

LUCIE

LUCIE

03.07.16 | 8707x

Více

Nejnovější diskuze

FEASTEM - World Delirium

Pavel borovička anonym
27.08.18 | 12:30:30

DIMMU BORGIR - Puritanical Euphoric Misanthropia

vlada_t anonym
01.06.18 | 08:03:27

KING SIZE - King Size

Jana Škripová anonym
08.04.18 | 21:37:43

SANTANA - Shape Shifter

Bohumil Mišurec anonym
04.04.18 | 17:26:47

Gary Numan - Pure

Vojta anonym
09.03.18 | 11:35:36

OLYMPIC - Jedeme, jedeme

Péťa Jandodfil anonym
01.03.18 | 20:12:03

LAKE OF TEARS - Illwill

JB anonym
05.02.18 | 04:48:01

FEAR FACTORY - Genexus

stefanos anonym
04.01.18 | 20:19:40

MECHINA - Acheron

Petr anonym
28.11.17 | 14:18:03

DEVIN TOWNSEND PROJECT - Deconstruction

insun anonym
14.10.17 | 11:13:24

Více

Audio

ZNOUZECTNOST - Beat Simplicitas

Čech Orba
Přehrát
Každý věk má hrdiny
Přehrát
Jedeme v autě
Přehrát

Beata Hlavenková - Theodoros

Ιανουάριος
Přehrát
Φεβρουάριος
Přehrát
Μάρτιος
Přehrát
Απρίλιος
Přehrát

DARK GAMBALLE - Zatím dobrý

Bon Pari
Přehrát
Netopýr
Přehrát
Svět za dekou
Přehrát

Více

Video

ARCHEONIC

26.12.16


AWRIZIS

14.10.16


X-CORE

13.10.16


MALIGNANT TUMOUR

20.09.16


SLAYER

07.09.16


Více

Facebook   MySpace   YouTube