Novinky | Videa

ARCHEONIC

Video | 26.12.16

AWRIZIS

Video | 14.10.16

DYING PASSION

14.10.16

X-CORE

Video | 13.10.16

ROOT - Kärgeräs - Return From Oblivion

29.09.16

MALIGNANT TUMOUR

Video | 20.09.16

SLAYER

Video | 07.09.16

SUBROSA, SINISTRO v ČR

06.09.16

FEASTEM v ČR

06.09.16

JINJER

Video | 06.09.16

Více

Echoes

Live - nejbližší akce

Dabatáze neobsahuje žádný záznam

Rozhovory

UŽ JSME DOMA - Objevování skrytých emočních vrstev (část II.)

UŽ JSME DOMA - Objevování skrytých emočních vrstev (část II.)

pokračování interview Objevování skrytých emočních vrstev...

Bez skladby "Hollywood" vás z pódia publikum nepustí. Není už to po tolika letech prokletí? Nebo je to pro tebe naopak radost a zadostiučinění? Přece zazněla i ve filmu Knoflíkáři

"Hollywood" vznikl ve stejný den jako "Jassica" a byl to asi výjimečný den, protože obě tyto skladby se stále drží na nejvyšší příčce oblíbenosti. Ta jeho oblíbenost je trochu paradox, protože vznikl jako parodie a mám pocit, že se s tou písničkou stal jakýsi paradox na druhou. Lidem se vlastně nejvíc líbí právě ten začátek, myslím tím líbí doopravdy, nikoli jako fór. A zároveň si asi většina uvědomuje, že to je parodie. Je to jakoby souzněli jak s těmi parodovanými, tak i s těmi, co parodují. Což bylo hlavním záměrem celého alba, to je vlastně obsah hlavního tématu. Člověk, který paroduje, jakoby se sám vyčleňoval, ale často to tak není. Mě už tato dvojjedinost napadla při práci na albu "Nemilovaný svět". Lidi se chovají ke světu jako ten král ke své třetí dceři, která ho měla ráda jako sůl. Svět poškozují, ignorují jeho budoucnost, jakoby si podřezávali vědomě větev, ale zároveň na tom světě bydlí, dýchají jeho vzduch, jedí, co na něm roste a žije. Není ale svět a lidi, lidi jsou jeho součástí, svět je tedy králem i dcerou současně.

Tu písničku "Hollywood" mám stále rád, protože to téma je pro mě stále živé. Ale je pravda, že ji nasazujeme jen jako přídavek a to ještě jen někdy. Jednak aby se tak neohrála a jednak, aby také jiné písně dostaly šanci zahnízdit se v hlavách posluchačů. Dnes se takovými písněmi stávají "Mariana", "Tíha" nebo "Mlha".

K téhle skladbě jako jediné existuje oficiální videoklip. Proč jich nemáte více?

Ten klip měl původně vypadat úplně jinak, ale v té době jsem svými požadavky příliš předběhl dobu. Dnes už by to bylo realizovatelné, ty postupy jsou do jisté míry běžné. Chtěl jsem tam např. lavinu událostí – valící se "kaši" vyrobenou z desítek malých videí, kdy v každém běží něco jiného a zároveň se to celé těleso chová jako láva. Měli tam být milenci v zapadajícím slunci, kterým ten sladkobol postupně přerůstá v řevnivost, chaos a nakonec v apatii, která končí opět ve společné chůzi směrem k zapadajícímu slunci, ale ve spirále o patro níž, už jen ze zvyku a kvůli "lidem", cit (i ten povrchní a sladkobolný) zmizel.

Postupem času z toho zbyli jen ti milenci a ten průběh vztahu je vyjádřen tancem. I tak ten klip na svoji dobu stál neskutečných 250 000,-. Platilo to BMG.

Kdykoli jsem pak v budoucnu oťukával možnost udělat video klip, vždy to naráželo právě na ty finance. Snem byl loutkový klip, nabízelo se to – Martin Velíšek i já jsme spolupracovali s Aurelem Klimtem, který má vlastní studio. Ale i tak na to potřeboval 60 až 100 tisíc a ty nám nikdy nikdo nedal. Žádný fanoušek nebo student, který by nějaký klip býval udělal na koleni nebo v rámci školy, se za celou tu dobu nenašel, až v poslední době se něco objevilo, ale jsou to spíše taková cvičení. Můj syn mezitím vystudoval videoart na brněnské universitě, a tak přišel s nabídkou, že si sám sežene peníze a že udělá animovaný klip, ovšem nikoli loutkový, ale s pomocí počítačové animace. A to se stalo, a tak je na světě "Mariana", druhý oficiální klip. Tak se třeba teď roztrhne pytel – my jsme rozhodně otevření komukoli, jen to musí splňovat jistá umělecká kritéria, pod která nejsem ochoten jít.

V souvislosti s vaší kapelou je samozřejmě nutné zmínit i jméno Martina Velíška, který je neodmyslitelnou součástí kapely. On by nějaký videoklip zvládl, ne?

Tak na to jsem asi už odpověděl. Loutkový film je velmi drahý, ale nádherný. Já myslím, že jednou k tomu stejně dojde. Martin ale sám nic nezvládne, je výtvarník a počítače mu říkají ještě mnohonásobně míň než mně. Kromě toho v poslední době je vážně nemocný a není úplně jednoduché z něj dostat jakoukoli práci.

Zaregistroval jsem i krátkou animaci "Porucha". To je něco jako koníček bubeníka Jardy?

No jo, fušuje do všeho.:) Jsou to takové pozvánky na koncert nebo na nějakou akci, případně informace o novém projektu atd. Stará se o Facebook a částečně i o naše stránky. Je z nás počítačově nejgramotnější, což zdá se nevyplývá až tak moc z jeho zájmů, jako z příslušnosti k nejmladší generaci, pro kterou je používání počítače běžnou "rutinou".

Řekl bych, že Jarda se v kapele pěkně zabydlel. Pamatuju první koncert v Ostravě, kdy hrál podle not, ale rozhodně se do toho nebál praštit. Teď už během koncertu doslova řádí, vymýšlí různé vylomeniny a jeho hra je přímo živelná…

Současná sestava je výborná. Nemáme prakticky žádné konflikty a šlape to asi nejlépe v historii kapely. Někdy bývá problém v alkoholu před hraním u některých členů – při nástupu do kapely jsem vždycky všem říkal, že mojí hlavní podmínkou je, že dotyčný nebude nikdy brát žádné drogy, ani kouřit trávu a že před hraním se nikdo neopije. Zpočátku to vždycky všichni dodržují, ale uplyne pár let a čas od času se to zvrtne. Ale je to prakticky jediná věc, které mi někdy přidělává vrásky.

Jarda přinesl do kapely velké nasazení a zručnost. Je vlastně prvním bubeníkem, který má na to vzdělání a je to znát. Prakticky nic není problém, až na občasnou roztěkanost a někdy až přílišnou rozevlátost. Ty "vylomeniny" jsou zábavné a nápadité, jen nesmí být na úkor kvality hraní. Myslím, že Jarda to ve většině případů zvládá bravurně.

Ale zpět k tomu videu. Pokud je to otázka peněz, tak už nejednou se stalo, že nějaká kapela vyhlásila mezi svými fanoušky nějakou veřejnou sbírku na cokoliv. Myslím, že základna fans UJD je solidní a mohlo by to klapnout… Tak tohle byla moje původní otázka a mezitím se tak i doopravdy stalo a videoklip je na světě…

Videoklip je skutečně především otázka peněz, ale také nápadů a ochoty daného člověka na tom trávit spoustu času. Za celou dobu naší existence se nenašel bohužel nikdy žádný režisér, ani z řad studentů filmových škol, který by měl nutkání něco na naši hudbu udělat a věnovat tomu svou energii a případně na to sehnat i finance. Měli jsme donedávna jen jediný klip, který se realizoval v rámci vydání CD "Hollywood" v roce 1993, a který financovala firma BMG. Na svoji dobu byl velice drahý a i tak byl kompromisem. Já jsem asi ve svých představách tehdy předběhl dobu. Původně to totiž mělo začínat dvěma milenci kráčejícími k západu slunce u moře, drželi by se za ruce, pak měl být detail na jejich ruce a na nich by měli dlouhé nehty, kterými by se zarývali vzájemně jeden do druhého, až by jim tekla krev, západ slunce by se změnil na déšť a bouřku a oni by zalezli do staré chatrče. Tam by se ale z podlahy vyvalila taková veliká tekoucí hromada, která by byla tvořena desítkami malých videí, v nichž by se odehrávaly naprosto rozdílné události. Každé to video by plynule běželo, ale zároveň by se ta hustá tekutina valila, protékala by jako láva škvírami ve dveřích, zaplavovala by zahrady i ulice ve městech a lidé by ji měli nejprve po pás a pak brzy až nad hlavu a všechno by zčernalo (někde kolem slov "Nevnímám") a náhle bychom byli opět na břehu moře při západu slunce a dva milenci, tentokrát ale apatičtí a bez emocí, a kráčeli by do moře sice bok po boku, ale každý sám. Tehdy to prakticky nebylo technicky realizovatelné, leda to udělat celé kreslené. Pak se po několika letech objevili nějací kluci s nápadem udělat hraný klip na "Ránoc". To se ale nepovedlo, resp. klip skutečně vzniknul, ale byl z toho takový trochu paskvil, takže jsme ho zahodili, ani ho dnes nemám v archivu.

No a až teď se objevil jednou u mě doma můj syn Jakub a přinesl nápad, že si sežene peníze přes internet a že nám udělá animovaný klip na "Marianu". A to se stalo, takže máme teď klipy dva. Snad jich časem ještě pár přibude.

Co tvůj syn Jakub Čermák? Asi se potatil, když dělá muziku, poezii… Určitě jeho tvorbu sleduješ. Mluvíš mu do ní nebo si naopak chodí pro rady? Míváš víc slov kritiky nebo chvály? Nebo jen tiše přihlížíš?

Já jsem samozřejmě velice hrdý otec skvělého a talentovaného syna, ale určitě jsem ho do ničeho nenutil ani ho vědomě nijak neovlivňoval. Jen příkladem. On si celou dobu hledal svoji vlastní cestu a neměl to asi jednoduché, každý ho chtě nechtě srovnával se mnou. Ale on je v mnohém jiný než já a také schopnější. Nevím to jistě, ale zdá se mi, že píše snadněji, je vzdělanější a má širší záběr. Vyšlo mu už několik básnických sbírek, mně zatím jen jedna, píše texty jak na běžícím páse a jsou ve velké většině velmi kvalitní. Já píšu jen z donucení a velmi těžce a pomalu. Je možná trochu méně systematický, ale je spolehlivý i agilní.

Kdysi, na počátku jeho psaní, mi některé věci nosil a diskutovali jsme o tom. Když teď dělají desku, vždycky mi to pošle a jsem jedním z "uší", které to posuzují a mají pro něho poradní hlas. Ale celkově bych to nazval – "tiše a s radostí přihlížím".

Co vím, tak se už pár let věnuješ pedagogice. Jaká je tvoje specializace? Co ti to dává? Bereš to jako poslání nebo je to jen práce?

To už je od loňského roku minulostí. Učil jsem hudbu ve Zlíně na filmové škole a také na FAMU na katedře animace.  Šlo o to naučit studenty animace, převážně výtvarníky a techniky, základům hudebního názvosloví a tzv. hudební dramaturgie v animovaném filmu. Já jsem tu práci dělal moc rád, ale často jsem měl pocit marnosti, určité nechtěnosti. Problém byl nejen v neochotě studentů se zabývat "matematikou" hudby, ale také v přístupu obou těch škol – můj předmět na ty ostatní předměty v ničem nenavazoval, a když např. studenti pracovali na absolventském filmu, tak neměli žádnou povinnost se mnou na zvukové stránce filmu spolupracovat atd. Myslím, že takový předmět by byl na filmových školách žádoucí, ale chtělo by to jistou reorganizaci a změnu myšlení. Pro mě to byla zajímavá zkušenost, která už ale skončila. Čas od času dělám jednorázové přednášky, třeba pro americké studenty na pražských soukromých vysokých školách nebo nedávno v Příbrami na výstavě loutek z Krysáků.

Jako muzikant jsi samouk a noty ses naučil až později, což se ti v minulém režimu i hodilo. Traduje se, že třeba některé skladby BEATLES bylo těžké do not zapsat. Nemáš s tím taky někdy problém? Jak vůbec hudbu skládáš? Slyšíš nějaký motiv v hlavě a snažíš se ho zapsat, nahrát…?

Jedna věc je melodie, rytmus a struktura, to jsou věci zapsatelné a já s tím nemám problém, naopak je mi to velice blízké a usnadňuje mi to komunikaci. Druhá věc je výraz, emoce, interpretace, to jsou věci, které se buď vysvětlují ústně, nebo se vytvářejí až ve zkušebně nebo dokonce přímo na pódiu a zde je důležitá role spoluhráčů a jejich empatie k danému žánru.

Já od počátku skládám hudbu pomocí not, dříve tužkou, dnes na počítači. Nepoužívám klaviaturu ani kytaru, jen myš a notovou osnovu. Také čas od času používám záznamník v mobilu, napadne mě nějaký motiv, a abych ho nezapomněl, nahraju si "nánáná", často jen pár vteřin. Těchto "cancourků" mám pak v počítači desítky a desítky, a když přijde čas na novou desku, vytáhnu to, několik hodin se tím probírám a nejčastěji mě při tom napadne něco zcela jiného a to pak dodělám a zaranžuji do posledního úderu na činel, všechno kromě textu. Pak převedu tyto midi verze na notové party pro jednotlivé nástroje a vyrobím čistopisy. Ty pak dostanou moji spoluhráči a k tomu i tu midi verzi a máme většinou tak měsíc na to, aby se to každý sám naučil. Pak se sejdeme na jeden, dva dny a secvičujeme to dohromady. Zde se řeší právě ta dynamika, akcenty, emoce, výraz atd. Písnička se stále nijak nejmenuje, má jen pořadové číslo. Pak jdeme do studia, nahráváme ty písně jednu po druhé, a když je vše instrumentálně nahráno a je bezpečně jasno, jakou ta píseň bude mít strukturu a tempo, finalizuji zpěvovou linku a dodělám text. V poslední době píšu všechny ty texty z jednoho CD najednou, během jedné noci, která předchází dnu natáčení zpěvů.

Kdy nejčastěji nebo nejraději skládáš/píšeš? V kterou denní dobu jsi nejproduktivnější? A je lepší být pod určitým tlakem (třeba časovým) nebo spíš potřebuješ klid a soustředění? Bukowski třeba tvrdil, že mu nevadí pobíhající děti kolem, když psal…

Nejčastěji dělám v noci. To bývá klid. Ale jinak mi chaos kolem taky nevadí, to se ale týká literatury. Na hudbu potřebuju ticho, protože hlídám ladění a harmonie. A je pravda, že potřebuju termíny. Bez nich práci stále odkládám, chodí ke mně strašidlo Ažpak.

Četl jsem, že rockové hvězdy mívají jakýsi komplex Petra Pana. Pak je tady Keith Richards, který prý řekl: "Čím jsi starší, tím starší chceš být." Jak je to u tebe?

Já nevím, já to moc neřeším. Je pravda, že když potkám některé spolužáky, tak mi připadají starší než já a taky řeší jiné problémy, ale je to asi i tím, že já nikdy nepřestal hrát a jezdit. A taky možná tím, že mám mladou rodinu, mé ženě je 35 a máme tři malé děti, 6, 4 a 1. A vedle toho jsem čerstvý děda – Kuba má 5 měsíční Agátu.

Já se zatím cítím pořád stejně, nedovedu si zatím představit nějaký zlom, a když vidím například Kabeše z PLASTIKŮ, tak třeba k žádnému zlomu ani nedojde. Opravdu nevím, co na to říct, nezabývám se tím.

Máš posedlost mládím, která ti dodává energii trmácet se po světě a žít muzikantským životem? Jak vůbec takový pověstný muzikantský život vypadá? Jaký je tvůj běžný den?

Věk je jen vnější forma. Měl jsem a mám kamarády jak 70leté tak 20leté. Můj den se liší, když jsem doma anebo na turné. Doma většinou spím do 12, pak se naobědvám, někdy jdu na zahradu něco natřít nebo rozřezat nebo jdu do školky pro děti nebo vyřizuju emaily, to asi nejčastěji. Odpoledne se nějak plácám mezi různými domácími povinnostmi, občas i uvařím nebo si hrajeme s dětma na dvorku anebo někam jedeme. Mezi šestou a osmou je frmol, děti se koupou a jdou spát, čas od času jim čtu nebo hrajeme loutkové divadlo. Kolem 9 si sednu k počítači a cca do 3 až do 5 něco dělám, skládám, vyřizuju poštu, hledám koncerty v zahraničí, stříhám video nebo připravuju něco ve Photoshopu. Pak jdu spát kolem 4-5 hodiny ranní a před spaním si buď čtu, nebo si pouštím nějaký film. Venku svítá a já usínám.

Když jsem na turné, tak nasednu do auta, to mě odveze do klubu nebo na festival, tam uděláme zvukovku a pak máme většinou několik hodin tzv. "mrcas". Já ho nejčastěji trávím prací na notebooku, ale někdy se jdu i projít do města, nebo tam máme známé, tak si povídáme. Po koncertě jdeme spát do hotelu nebo k někomu, já opět usínám až kolem 5 a v poledne nás vykopnou z hotelu, jdeme se naobědvat a pokračujeme do dalšího města, kde se vše opakuje.

Výjimku tvoří dlouhé cesty, kde je občas den volna. Ten pak trávíme podle možností. Když je u moře, tak se koupeme, když v nějakém městě, tak se jdeme projít atd. Jsem většinou na takové návštěvy dobře připraven, všechno si najdu předem, abych pak netápal a nemrhal časem.

Co říkáš na dinosaury v hudbě, kteří se v ní pohybují už spoustu let? Dnešní konzumní doba je postavená na věcech, které vydrží jen chvíli, aby si zákazník pořídil nové. Neměly by i tyto stálice na hudebním poli raději samy vyhořet a uvolnit místo novým interpretům?

Já myslím, že místa je tu dost pro všechny, pro B. B. Kinga i pro začínající kapely. Důležitější než věk a doba hraní je, jestli to návštěvníkům koncertu přináší radost a zážitek, zkušenost, emoci a třeba iniciaci, navigaci ve složitostech lidského nitra, v historii, ve schopnosti vnímat druhé atd.

To je role umění. A jestli tohle všechno někdo dává, tak je úplně jedno, jestli to dělá 2 roky nebo 40 let.

Máš pocit, že jsi slavný? Myslím v tom smyslu, že tě zastavují lidi na ulici, ukazují si na tebe… Stává se ti to někdy? Jaké při to máš pocity?

V té alternativní scéně, které se cítím být součástí, se na tohle moc nehraje. Samozřejmě, že mě občas někdo pozná, občas chce někdo podpis na ulici a občas mi lidi píšou nebo dokonce volají.

Je to svým způsobem příjemné v tom ohledu, že vidíš a slyšíš toho, ke komu svojí prací hovoříš a některá setkání jsou opravdu velice dojemná. Ale zároveň to není nějaké samolibé uspokojení, nějaká potřeba. Slovo "slavný" je vždy velmi relativní. Jsou lidé známí v určitém kraji nebo v některé zemi, ale hned v té sousední o nich neví ani noha. To si vyzkoušelo zcela jistě plno našich "hvězdiček". My jsme za dobu naší existence projeli cca 40 zemí, ale nemohu říct, že jsme slavní, spíše známí v určitých kruzích a za velikou satisfakci považuju třeba to, že v USA jsou naše desky v běžných obchodech v regálech podle abecedy a nikoli ve fochu "Exotický folklór". Nebo že nás má jako vzor novozélandská kapela už přes dvě desetiletí. Anebo že v Japonsku, kam se teď v září po čtvrté chystáme, vycházejí naše desky a že dostávám od tamějších fanoušků dopisy, jak jim naše hudba ovlivnila jejich životy a chápání hudby. Je to sláva? Být důležitý pro dva lidi nebo pro 2 tisíce nebo dva milióny, v čem je rozdíl? Jen v tom, že je pak jednodušší cestovat a uživit svojí rodinu.

Nedávno propustili členky kapely PUSSY RIOT. Během příprav pražského koncertu "Už zase zavírají muzikanty" jsi řekl, že doufáš, že si společně zahrajete, ať už v Moskvě nebo v Praze. Vyvíjíš v tomto ohledu nějaké aktivity?

Já jsem moc rád, že jsou na svobodě a taky se mi ve světle událostí na Ukrajině potvrdilo, že jsem byl na "správné straně". Putinovská arogance je nebezpečná a nepřijatelná v jakékoli formě.

Jak jsem vyrozuměl, ta kapela jako kapela vlastně nefunguje, takže o společném hraní asi nelze uvažovat, ale moje sympatie mají stále, především onou nepokorou. Bohužel myslím, že Putin už ani neví, že se taková "příhoda" stala.

Album "Jeskyně" vyšlo už pěkně dávno, takže jak to vidíš s přípravou nové desky? 

Chystám se na to koncem roku, pracovní název desky je "KRY" a tématem bude patrnost a pomíjivost. Pojedu v létě na Špicberky studovat toto téma zblízka. A doufám, že se mi povede splnit si další z mých dávných snů a to koncert na Špicberkách.

Prý s novou skladbou přijdeš za kapelou, hráčům rozdáš noty a je to. Existuje tedy v kapele nějaký prostor pro jejich nápady nebo třeba vzniká něco během jamování?

Už jsem to popisoval výše. Notový materiál, melodie, rytmus a struktura, to je skladba, skladatelský čin. Interpretace, emoce, dynamika, to je práce kapely. Nejsme kapela bluesových standardů s plochami pro kytarová sóla.

Je zajímavé, že ve vážné hudbě se na tuto otázku nikdo neptá, tam je běžné, že je nějaký skladatel a vedle toho dirigent či nějaké těleso interpretů, kteří ty jeho skladby provedou. A my máme od počátku existence v podstatě takovýto přístup.

Trochu asi předbíhám, ale určitě ty sám jsi pomyslel na to, že zanedlouho to bude 30 let od vzniku kapely. Takže už je ten čas na přemýšlení a vymýšlení oslav? Určitě si to zaslouží něco speciálního…

Mám nápadů a plánů plno, otázkou je, co se podaří realizovat. Rád bych vydal knihu partitur všech skladeb UJD. Je to specifikum naší kapely a myslím, že by to mohlo být pro spoustu lidí zajímavé. Chtěl bych ale, aby to byly partitury ilustrované Martinem Velíškem, a na tom se to může zaseknout. Martin se potýká s chorobou a s alkoholem, ale snad se mi podaří ho k tomu nějak dovést. Pak by měla vyjít ta deska, možná se bude točit dokument a také se snad podaří ten koncert na Špicberkách. Měli bychom absolvovat dvě 4týdenní turné po Evropě a rád bych zajistil, abychom mohli třicátiny oslavit na velkém množství letních festivalů v roce 2015. Mám toho v plánu ještě mnohem víc, ale jak se říká – uvidíme.

Jevem u nás nevídaným je kavárna v Praze, nesoucí název vaší kapely. Můžeš čtenářům přiblížit, jak na tenhle nápad Romek přišel a následně realizace vůbec proběhla? A vůbec celkově představit tento podnik? Jak jste v tom zaangažovaní vy, jako kapela?

Romek si chtěl udělat kavárnu a zeptal se mě, jestli může nést náš název. Já jsem nebyl proti, ale jinak s tím projektem kapela nemá nic společného, možná jen částečnou výzdobu, která je z velké části z artefaktů s kapelou svázaných. Hlavně jsou to plakáty, ale třeba i moje bývalá kytara Hurican z roku 1964. Romek tam ale má třeba i muzeum bicích nástrojů, které dlouhou dobu sbírá a artefakty i jiných kapel, např. nejnověji kytaru Filipa Topola. Taky tam pořádá kromě koncertů i výstavy atd. Nedávno oslavil 1. výročí.

Tak to by snad mohlo stačit. Doufám, že jsem svými dotazy příliš nenudil a závěr nechám na tobě. Ať se daří…!

Jestli chcete kapelu udržet naživu, choďte na koncerty a kupujte si její hudbu, trika atd. Jedině tak se kapela dožije třeba i svých čtyřicátin. My zase uděláme vše pro to, abyste této své podpory nelitovali.

Odkazy:
www.uzjsmedoma.cz
facebook.com/uz.jsme.doma.official

Diskuze

Žádný komentář. Buďte první...!

Top články

FEAR OF EXTINCTION - ...And They Still Suffer

FEAR OF EXTINCTION - ...And They Still Suffer

07.03.16 | 8790x

HELLOWEEN, GOTTHARD

HELLOWEEN, GOTTHARD

23.02.16 | 8578x

AVANTASIA

AVANTASIA

21.03.16 | 8311x

SCORPIONS

SCORPIONS

28.02.16 | 8138x

MAU MAUS - Fear No Evil

MAU MAUS - Fear No Evil

23.04.16 | 7685x

Night of Wolves

Night of Wolves

23.04.16 | 7442x

Tattoo Convention 2016

Tattoo Convention 2016

24.05.16 | 7191x

IRON MAIDEN - The Book of Souls - World Tour 2016

IRON MAIDEN - The Book of Souls - World Tour 2016

08.07.16 | 6971x

Aerodrome festival 2016

Aerodrome festival 2016

18.06.16 | 6919x

LUCIE

LUCIE

03.07.16 | 6373x

Více

Nejnovější diskuze

X-CORE - In Hell

Jirka anonym
08.07.17 | 12:24:36

BATHORY

venca anonym
04.07.17 | 17:39:28

CHILDREN OF BODOM - I Worship Chaos

Radim anonym
30.05.17 | 14:39:42

MECHINA - Acheron

Mirdas anonym
12.03.17 | 23:01:15

ETHEREAL PANDEMONIUM - Lost'N'Sound

Tomas anonym
10.02.17 | 09:56:59

MECHINA - Acheron

Jakub anonym
14.12.16 | 19:49:46

JOHN FRUSCIANTE - The Empyrean

pavel anonym
01.12.16 | 18:30:06

Aerodrome festival 2016

Garfield anonym
20.10.16 | 21:45:34

Aerodrome festival 2016

Hulvat anonym
20.10.16 | 15:49:39

Aerodrome festival 2016

Avram anonym
19.10.16 | 12:35:02

Více

Audio

ZNOUZECTNOST - Beat Simplicitas

Čech Orba
Přehrát
Každý věk má hrdiny
Přehrát
Jedeme v autě
Přehrát

Beata Hlavenková - Theodoros

Ιανουάριος
Přehrát
Φεβρουάριος
Přehrát
Μάρτιος
Přehrát
Απρίλιος
Přehrát

DARK GAMBALLE - Zatím dobrý

Bon Pari
Přehrát
Netopýr
Přehrát
Svět za dekou
Přehrát

Více

Video

ARCHEONIC

26.12.16


AWRIZIS

14.10.16


X-CORE

13.10.16


MALIGNANT TUMOUR

20.09.16


SLAYER

07.09.16


Více

Facebook   MySpace   YouTube