Přihlášení | Registrace

Seriály

Kouzlo metalových obálek V

DIMMU BORGIR překonávají CRADLE OF FILTH pokud jde o zpozdilost obálky desky. Serje Tankiana pokáleli holubi a LINKIN PARK překvapují nejen hudebním obsahem svého nového alba.

Sdílej:|

65DAYOFSTATIC - We Were Exploding Anyway

post-rock

Na post-rocku se mi líbí, že nemá pevně formovanou stylistiku obalů. Někdy je použita minimalistická grafika, jindy přebal tvoří psychedelické nákresy nebo prostě, jako zde, jen fotografie. Ta je celkově stylizovaná do dob počátků barevné fotografie. Vybledlé barvy, neostrý obraz a přesvícenost. Tři věci, za které by vás nejspíše učitel fotografie nepochválil, zde však vytvořily atmosférický komplet hodný vizuální podpory hudby skupiny 65DAYOFSTATIC.

ANGRA - Aqua

progressive metal

Víceméně jsou jen dva důvody, proč jsem zařadil toto album do aktuálního výběru. První důvod je odstrašující případ, jak covery rozhodně nedělat. Druhý je čistě osobní - dlouho jsem totiž tak nenasmál.

CELESTE - Morte(s) Nee(s)

black metal/hardcore

Francouzi mají styl. Pro někoho možná povrchní konstatovaní o národu, u něhož občas hůře poznáváme sexuální orientaci některých mužů, zde se ale jedná o faktické přirovnání. Málokdy se totiž stává, že jen samotný cover rozezní tóny, které většinou přijdou až po stisknutí tlačítka "play". Líbí se mi, že je z obrázku zřejmé, jaký styl hudby podtrhuje a přitom jde úplně mimo proud obalů, které většinou podobné temné kapely používají. Pro mě jeden z nejlepších blackmetalových přebalů, které jsem kdy měl možnost spatřit.

CRADLE OF FILTH - Darkly, Darkly, Venus Aversa

metal

Předchozí "Godspeed on the Devil's Thunder" sice nepřekonává, na krásné druhé místo však dosahuje určitě. I studenti střední designové školy umí vytvořit technicky lepší a obsahově zajímavější obraz než je tento gothic-emo výkřik do tmy. Skupina svým zevnějškem útočí na emo teenagery, umírající gotiky nebo třeba fanoušky Tima Burtona. Tato životní, hudební a módní subkultura už mi pomalu přijde jen jako uměle vydržovaná stáj pro rýžování peněz. Uvidíme, jak dlouho to ještě budou účastníci snášet.

DIMMU BORGIR - Abrahadabra

symphonic black metal

DIMMU BORGIR jak hudbou, tak samotným designem zaspali dobu. Nejen že plastika vypadá, jako by ji někdo vytvořil před deseti lety, ona navíc není ani ničím zajímavá. Rohy, chapadla, několik očí, všemožné kabely – více klišé se snad na jeden obrázek už nemůže vejít. Přitom industriální satanismus, do kterého se skupina nyní stylizuje, naskytuje mnoho prostoru pro invenci. To by se ale musela skupina probudit ze své několik let trvající hibernace.

HOW TO DESTROY ANGELS - How to Destroy Angels

post-industrial

Krásná surrealistická koláž. Na první pohled je poznat, že cover byl vytvořený zkušenou rukou. Každá vrstva obrázku je kouskem v mozaice, která ve výsledku tvoří plnohodnotný přebal. Velkým plusem je i související surrealistická nejasnost, která dává velký prostor pro individuální názor ohledně obsahu malby a samotné desky.

JOE SATRIANI - Black Swans and Wormhole Wizards

instrumental rock

Joe je jistě skvělý kytarista, ale trochu kreativity v rámci jeho coverů by mu neuškodilo. Podívejte se pro zajímavost na jeho první desku a zkuste najít alespoň jeden rozdíl oproti té aktuální. Nenajdete žádný. O to větší škoda je, že místo desítek svých fotek na přebalech alb alespoň párkrát nedal přednost nějakému výtvarnému dílu nebo zajímavé grafice. Myslím, že stěžejním bodem všech jeho desek není holá hlava a tmavé brýle.

LINKIN PARK - A Thousand Suns

alternative rock

Stejně jiné a nečekané jako obsah samotného alba. Já osobně miluji abstraktní obrazy a to, že ho na svém albu použila kapela těchto rozměrů, mě velmi těší. Jsem rád, že se nebojí vybočit ze zajetých, podle marketingu naplánovaných coverů, které většinou pod záplavou skvěle zvládnuté techniky zapomínají na samotnou duši. Navíc i absence fontu a jakékoli doplňující grafiky umocňuje výsledný autorský dojem. Já v tom například vidím zářící tmu. Někdo v tom vidí odlétajícího ptáka, co vidíte vy?

ROSETTA - A Determinism of Morality

post-metal

Mohlo by se na první pohled zdát, že cover nemá žádný řád, je tomu ale právě naopak. Čtvercový texturový podklad vytváří statickou scénu, která rozpohybovává zbytek obrazu. Využívá se zde stejný efekt, který známe například z letícího letadla skrze mraky. Tam právě díky statickým mrakům vidíme samotný pohyb. Na obalu můžeme najít mnoho grafických stylů, krom bitové malby nebo technického kreslení je v pozadí schovaná dokonce i fotografie. Tolik technik většinou obalu zlomí vaz, zde tomu ale tak není a ROSETTA si může ke svým úspěchům připsat i velmi zdařilý a, řekl bych, i nadčasový cover.

SERJ TANKIAN - Imperfect Harmonies

metal

Zajímavě vypadající montáž, která ve skutečnosti ničím zvláštním neoplývá. Cover vytvořený spíše na efekt, žádnou velkou myšlenku bych v něm nehledal. Jediné, co je na něm viditelné, je samotný Tankian a cesta, kterou se vydává v rámci své propagace. Ve výsledku více než obal desky připomíná módní reklamu na oblek pokálený holuby.

Anketa

Jaký obal se vám zamlouvá nejvíce?

Celkem hlasovalo: 5921 | Zobrazit všechny ankety

Jan Škop | 20.09.10

Další články autora:

Metropolis | 26.12.10
CARIBOU - Swim | 22.10.10
Flying Lotus - Cosmogramma | 06.10.10
VULTURE INDUSTRIES - The Malefactor's Bloody Register | 26.09.10
Kouzlo metalových obálek V | 20.09.10

Všechny články