Novinky | Videa

ARCHEONIC

Video | 26.12.16

AWRIZIS

Video | 14.10.16

DYING PASSION

14.10.16

X-CORE

Video | 13.10.16

ROOT - Kärgeräs - Return From Oblivion

29.09.16

MALIGNANT TUMOUR

Video | 20.09.16

SLAYER

Video | 07.09.16

SUBROSA, SINISTRO v ČR

06.09.16

FEASTEM v ČR

06.09.16

JINJER

Video | 06.09.16

Více

Echoes

Live - nejbližší akce

Dabatáze neobsahuje žádný záznam

Seriály

Resty I - skandinávská scéna

Resty I - skandinávská scéna

Protože muziky vychází takové kvantum, že není šance o všem referovat v rámci samostatných článků, rozhodl jsem se realizovat nový seriál Resty. Nejedná se ani tak o klasické minirecenze, jako spíše o glosování alb skupin či projektů, které se etablovaly v rámci určité žánrové scény. Primárně bych se rád zabýval kvalitními počiny z poslední doby, které by neměly posluchačům uniknout (avšak pro úplnost občas zařadím i nějakou tu slabší nahrávku, pokud ji nahrál známější interpret). Chtěl bych tak vyplňovat publicistickou mezeru o dílech, která by neměla chybět v žádném pořádném hudebním magazínu.

ISOLE - Born from Shadows

2011 Napalm Records

Švédský kvartet ISOLE měl znamenat novou naději skandinávské doommetalové scény, pravdou zůstává, že po formální stránce nemohu nic zásadního vytknout, atmosféru zhouby a sklíčenosti se daří umně budovat, melodický zpěv kytaristy Daniela Bryntseho dokonce lehce evokuje Transita z legendárních IN THE WOODS..., bohužel však jako celek vyzní "Born from Shadows" až tristně nepůvodně. Ať se snažím sebevíc, neregistruji ani jediný svébytnější moment, vše působí poněkud šablonovitě, místy dokonce jako nepovedená kopírka MY DYING BRIDE. Vlastně jako plus lze zmínit snad jen suverénní hráčské výkony, stylový zvuk a hutnou produkci, prostě jak jsem psal v úvodu, formální stránka v pořádku, ta kreativní na bodu mrazu.

Odkazy:
www.forevermore.se
Facebook

hodnocení: 55 %

BARREN EARTH - The Devil's Resolve

2012 Peaceville Records

Finská supergroup BARREN EARTH mate svým zevnějškem, ilustrovaný obal od Paula Romanoa působí prapodivně a logo evokuje spíše nějakou US metalcoreovou partičku, avšak hudební nosič skýtá báječnou porci melodického death metalu typické finské současné školy s přesahy do "sedmdesátkového" progu či folku (myšleno ve smyslu chytlavých klávesových vyhrávek, nikoliv využití tradičních nástrojů, avšak v "As It Is Written" zazní klasické dudy). Pánové z ex-AMORPHIS, MOONSORROW, KREATOR, WALTARI nebo SWALLOW THE SUN nezapřou vlivy svých bývalých nebo současných kapel s tím, že první jmenovaná se na výsledném vyznění podepsala asi nejvíce (rozhodně však nejde o nějaké vykrádání, druhé album BARREN EARTH "The Devil's Resolve" řadím dokonce ještě výše, než nejnovější počiny AMORPHIS). Připočteme-li hutný mix a mastering od Dana Swanö, nelze album než doporučit.

Odkazy:
www.barrenearth.com
Facebook

hodnocení: 75 %

THERION - Les Fleurs du Mal

2012 vlastní náklad/Adulruna/End of the Light

Možná se už principál švédského sympho kabaretu Christofer Johnsson dočista zbláznil, když se rozhodl zmetalizovat a do typicky "therionovského" operního kabátku přetavit francouzské šansony z přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Od kontroverzního projektu "Les Fleurs du Mal" dal ruce pryč dokonce i vydavatel Nuclear Blast a tudíž CD vyšlo plně v režii Johnssona (pod vlastním labelem Adulruna). A výsledek, jenž na první pohled působí jako recese, překvapivě po všech stránkách předčil mé očekávání, dílo skutečně funguje a rozhodně značce THERION nedělá ostudu. Ba právě naopak, netradiční a především odvážný krok rozhodně kvituji. Skladby jako "Initials B.B" s erotizujícím jiskřením Johanny Naila a Snowyho Shawa (druhý jmenovaný dále exceluje třeba v "Dis-Moi Poupée"), "vovinovskou" "Mon amour, mon ami" nebo vábivou "Lilith" s výtečnou novou sopranistkou v základní sestavě Lori Lewis, jsem si vyloženě oblíbil. Krátké tříminutové kompozice se nesou přesně v dikci popové přístupnosti, avšak díky opulentním aranžím a operním vokálům získávají netušený umělecký rozměr. Uznávám, že ne všech sedmnáct tracků je výtečných, především v druhé polovině našlápnutí alba trochu polevuje, avšak jako celek hodnotím "Květy zla" vysoce nadprůměrně.

Odkazy:
www.megatherion.com
Facebook

hodnocení: 70 %

MESHUGGAH - Koloss

2012 Nuclear Blast

Byl by hřích v restech vynechat kultovní Švédy MESHUGGAH, navíc když vloni vydali výtečné CD "Koloss" po dlouhých čtyřech letech od neméně výtečného "obZen". Tentokrát kvintet vsadil na přímočařejší (nikoliv však přímočarou) strukturu a celkově materiál působí ladněji. Současně však obsahuje všechny atributy, jaké hudbu MESHUGGAH definují, nechybí disonantní melodie, ani akurátní rytmika, avšak muzikanti už tolik netlačí na pilu. Někdo by mohl namítat, že zde absentuje ona dřívější psycho atmosféra, překotné progresivní výpady, že je vše jaksi uhlazenější a vyfrézovanější. Přesto bych ale neřekl, že nahrávka zní nějak výrazně měkčeji než předchůdci, spíše nepůsobí tak razantně, ostré hrany se více zakulatily MESHUGGAH již nechtějí za každou cenu šokovat, nýbrž produkovat poctivé řemeslo. A to se jim stále daří na výtečnou i po tolika letech na scéně.

Odkazy:
www.meshuggah.net
Facebook

hodnocení: 80 %

CHILDREN OF BODOM - Halo of Blood

2013 Nuclear Blast

Partička semknutá kolem Alexi Laiha už asi nevydržela tlak fanoušků a namísto sympatického hledání nových zákoutí tentokrát vsadila takříkajíc na jistotu. Entuziasmus prvních tří alb se sice asi již nikdy nevrátí, nicméně starý duch CHILDREN OF BODOM je jasně patrný. Osobně však více holduji spíše kritiky neoblíbeným deskám jako "Are You Dead Yet" nebo "Blooddrunk", čímž však nechci tvrdit, že osmé album "Halo of Blood" se nepovedla. Kompaktu "Halo of Blood" však chybí vnitřní neklid a jistá rafinovanost, karty jsou vyloženy hned s otvírákem "Waste of Skin", snad jen balada "Dead Man's Hand On You" se svou povahou kolekci vymyká. Poněkud překvapí angažmá Petera Tägtgrena na postu producenta, avšak nečekejte typicky "abyssovský" sound, nahrávalo se totiž v helsinském Danger Johnny studiu, mix pak proběhl v osvědčeném Finnvoxu. Podtrženo sečteno, "Halo of Blood" potěší staré fans, avšak neohromí běžné posluchače, kteří neřeší status finského kvintetu na scéně, ale spíše ocení zajímavé riffy a progresivní přístup. V tomto aspektu skupina upřednostnila spíše svůj letitý tradicionalismus, avšak i tak si uhájila svůj neochvějný status na skandinávské melodicko-metalové scéně.

Odkazy:
www.cobhc.com
Facebook

hodnocení: 70 %

AMON AMARTH - Deceiver of the Gods

2013 Metal Blade Records

Deathmetaloví Vikingové AMON AMARTH samozřejmě v tomto výčtu nesmějí chybět, přestože Švédové nikdy nehráli nějaký revoluční typ metalu (jedním dechem však dodávám, že ani nikterak špatný), dnes vzbuzují asi největší emoce z tvrdé melodicko-metalové severské scény. U vydání každého počinu se vytvoří vždy dva rozhárané zástupy posluchačů, nadšená kritika z mainstreamových médií a zklamaná z těch minoritních. Osobně však nepozoruji na osmé řadovce "Deceiver of the Gods" příčinu, abych se postavil na jednu či druhou stranu posluchačů, protože AMON AMARTH vyprodukovali materiál, který svou kvalitou stojí přesně někde uprostřed. Dokonce zvukově mi přijde trochu odlišný od svého, poněkud rutinního, předchůdce "Surtur Rising" a vše jiné v případě této bandy lze považovat za plus (v jistém smyslu pozoruji určitý návrat až k debutovému EP "Sorrow Throughout the Nine Worlds" z roku 1996).

Na druhou stranu nahrávka ani náhodou nedosahuje takové razance jako v dobách "With Oden On Our Side", kdy chytlavé melodie a jistá dávka patosu překvapivě fungovala na výtečnou, protože skupině jednoduše věřím její ideový rámec. Na druhou stranu, pokud od AMON AMARTH nemáte přílišná očekávání a berete skupinu jako takový pohodový melodický tvrdý metal, třeba jako poslechovou kulisu do auta, rozhodně vás ani "Deceiver of the Gods" nemůže zklamat. Navíc v "Hel" potěší pěvecký příspěvek Messiaha Marcolina (ex- CANDLEMASS). Přestože albu uděluji "jen" nadprůměrné hodnocení, neboť jednoduše z objektivního hlediska skupina nahrála v konfrontaci se starší tvorbou spíše standardní materiál, v případě privátního poslechového požitku se mi album zamlouvá a ničím mě neuráží. Co jsem od něj očekával, to jsem do puntíku dostal.

Odkazy:
www.amonamarth.com
Facebook

hodnocení: 65 %

DARK TRANQUILLITY – Construct

2013 Century Media Records

Trefa do černého! Tak bych charakterizoval jubilejní desátý počin "Construct" švédských melodeathmetalových pionýrů DARK TRANQUILLITY. Album svou svěžestí, kterou bych už od veteránů scény po neslané nemastné dvojici "Character" a "Fiction" ani neočekával, dokonce evokuje vizionářské dílo "Projector" (nejen díky melodickým vokálním linkám v "Uniformity", "What Only You Know" nebo "State of Trust" s parádním refrénem), na němž už na konci devadesátých let redefinovali moderní sound švédského melodického deathu a göteborgský metal již nikdy nebyl takový jako dříve (prakticky tento pseudostyl pozbyl významu).

Za největší devízu CD "Construct" považuji prostý fakt, že ani na chvíli nenudí, přestože nezní tak vitálně jako dravý předchůdce "We Are The Void", za to mu nechybí jistý kreativní nadhled a především opravdu nápadité melodie a příjemné riffy. Nelze sice hovořit o takové progresi jako v první polovině kapelní kariéry, naopak hudební kostra vyzní veskrze přístupně a nekonfliktně, místy muzika spíše skoro až gothicmetalově konejší, jistou syrovost si uchoval především pěvecký projev Mikaela Stannea, avšak jako celek albu nechybí dynamický ráz.

Pozn.: limitovaná edice alba (s odlišným obalem) obsahuje dva parádní kousky navíc, epickou jízdu "Immemorial" a instrumentálku "Photon Dreams".

Odkazy:
www.darktranquillity.com
Facebook

hodnocení: 85 %

SHINING - 8 ½ - Feberdrömmar i vaket tillstånd

2013 Dark Essence Records

Niklas Kvarforth v rozhovorech vždy avizuje, že nové album bude temnější a extrémnější, než jeho předchůdce, na podobné marketingové tahy jsem si už zvykl a beru je s rezervou. Nicméně hned při prvních tónech úvodní "Terres des anonymes", v níž extrémně podladěné kytary vyluzují "kanálový" sound jak z blackmetalového pravěku (ihned jsem si vzpomněl na legendární SILENCER), jsem si řekl: "A sakra, Kvarforth tentokrát skutečně nekecal." V podobném extrémním duchu se nese i následující vypalovačka a vlastně celý zbytek alba, absolutní návrat k samotné esenci subžánru depressive suicidal black metal. Jenže nemohl jsem se zbavit pocitu, že tu cosi nehraje. Zpěv v každé kompozici disponuje poněkud odlišnou barvou hlasu a u majestátní jízdy "Black Industrial Misery" mi to docvaklo: kde jsem jen tu melodii už slyšel? Ano, na "Angst, Självdestruktivitetens Emissarie", neboť se jedná o cover skladby "Svart Industriell Olycka". No, ale ono je to trochu složitější.

"8 ½ - Feberdrömmar i vaket tillstånd" není klasické řadové album depresivních Švédů (byť se tak na první pohled tváří), nýbrž dlouhá léta Kvarforthem plánovaný projekt, jakási pocta černému kovu, či s nadsázkou BM opera, kdy každou z šesti kompozic nazpívala jiná ikona žánru (viz tracklist níže)

1. Terres des Anonymes (Famine z PESTE NOIRE)
2. Szabadulj Meg Önmagadtól (Attila Csihar z MAYHEM, TORMENTOR)
3. Ett Liv Utan Mening (Pehr Larsson z ALFAHANNE)
4. Selvdestruktivitetens Emissarie (Gaahl z GOD SEED, WARDRUNA, ex-GORGOROTH)
5. Black Industrial Misery (Maniac z SKITLIV, ex-MAYHEM)
6. Through Corridors of Oppression (Kvarforth sám)

Jako hudební podklad se jednoduše vzaly předprodukční nahrávky z období "Livets Andhеllplats" a "Angst" a nově se k tomu nahrály kytary Petera Husse a baskytara Christiana Larssona a vše okořenily klávesy hostujícího Larse Fredrika Frøislieho (ANGST SKVADRON, WOBBLER, ASMEGIN). Výsledný slepenec rozhodně nezní špatně (hlavně klávesové podloží místy doslova drásavě), současná studiová produkce původnímu syrovému materiálu vtiskla nekonformní patinu, lakonicky řečeno, v globálu zní album jako naleštěný kanál. Přestože čistě ze subjektivního hlediska nemám s nahrávkou problém, ten vytane, pokud ji konfrontuji s předchozí tvorbou ansámblu. Kvarforth si kolekcí "8 ½ - Feberdrömmar i vaket tillstånd" splnil svůj sen a nejvíce ji asi ocení on sám, na druhou stranu SHINING jsem si zamiloval právě pro jejich neortodoxnost a výtečnou produkci pozdní tvorby. Letošní překotný návrat ke kořenům považuji spíše za vrtošivý, notabene, když nejlepší skladba alba "Black Industrial Misery" v takřka totožné verzi vyšla již před deseti lety na kompilaci "Through Years of Oppression" (demoverze již zmiňované "Svart Industriell Olycka" z "Angst").

Odkazy:
www.shiningasylum.com
Facebook

hodnocení: 65 %

AMORPHIS - Circle

2013 Nuclear Blast

I po tolika letech tvorbu AMORPHIS dělím na novodobou Joutsenovu a původní Koskinenovu éru a asi už nikdo skupině neodpáře kultovnost té druhé jmenované. V devadesátých letech Finové psali dějiny evropského melodického metalu, s každým novým albem posouvali hranice a s "Am Universum" zabředli až kamsi k art rocku. Naopak s Joutsenem za mikrofonem (ačkoliv jeho variabilní pěvecké přednosti řadím výše než ty Koskinenovy) se sextet zacyklil ve škatulce vykrystalizované již na "Eclipse". CD "Circle" tedy v koloritu předchozích čtyř počinů nereprezentuje žádný progresivní vývoj, přesto se mu stále daří udržet laťku finského melodického metalu zatraceně vysoko. Jinými slovy pokud vám stačí, že v rámci žánru patří AMORPHIS k absolutní špičce, navíc s výtečnou produkcí slovutného Petera Tägtgrena, nelze nic zásadního namítat. Opět slyším výtečné klenuté melodie s chytlavými jakoby folkovými vyhrávkami, báječné vokály (sytý growling a bardovský melodický zpěv), až si říkám: Je potřeba něco více? Třeba hned dvojka "Mission" dokáže vykouzlit příjemné mrazení, folkově hravá "Narrowpath" nutí do tance a "Nightbird's Song" překvapí svou deathmetalovou nekompromisností. Jenže přestože po formální stránce nelze albu nic zásadního vytknout, po té kompoziční musí každý soudný recenzent uznat, že AMORPHIS bohužel stagnují.

Odkazy:
www.amorphis.net
Facebook

hodnocení: 70 %

OCTOBER FALLS - The Plague of a Coming Age

2013 Debemur Morti Productions

Tady budeme rychle hotoví. Přestože se projekt Mikka Lehta OCTOBER FALLS na finské melodické metalové scéně relativně etabloval a čtvrté album "The Plague of a Coming Age" opět nabubnoval Marko Tarvonen z recenzovaných BARREN EARTH a o baskytaru se postaral Sami Hinkka z ENSIFERUM, ve výsledku CD nudí až k uzoufání. Pokud totiž OCTOBER FALLS konfrontujeme s elitou skandinávské metalové školy, jedná se o jasné béčko, ačkoliv hráčské výkony a zvuk působí v pohodě. Jedná se však o atributy, které v současném metalovém undergroundu nelze brát jako alfu omegu všeho. Devět delších kompozic na pomezí střednětempého melodického doom/dark metalu s lehkým blackovým feelingem postrádají nosné nápady, jen tak apaticky plynou, melodická kytara sice zapadá do typického žánrového rámce, avšak ve srovnání s takovými OPETH či RAPTURE vykouzlí spíše úsměv na tváři. Jednotlivé kompozice působí velmi monotónně, měl jsem pocit, že po celou dobu poslouchám jednu a tutéž. Není nic horšího, než když album nudí.

Odkaz: Facebook

hodnocení: 50 %

Diskuze

Cekem příspěvků: 1

Hellhammer31.12.13 | 13:04:16

Nejnovější diskuze

ETHEREAL PANDEMONIUM - Lost'N'Sound

Tomas anonym
10.02.17 | 09:56:59

MECHINA - Acheron

Jakub anonym
14.12.16 | 19:49:46

JOHN FRUSCIANTE - The Empyrean

pavel anonym
01.12.16 | 18:30:06

Aerodrome festival 2016

Garfield anonym
20.10.16 | 21:45:34

Aerodrome festival 2016

Hulvat anonym
20.10.16 | 15:49:39

Aerodrome festival 2016

Avram anonym
19.10.16 | 12:35:02

Aerodrome festival 2016

Banán anonym
09.10.16 | 09:33:42

Aerodrome festival 2016

Garfield anonym
30.09.16 | 22:43:18

Ian Glasper - The Day the Country Died: A History...

Darker anonym
30.09.16 | 08:10:43

Aerodrome festival 2016

Štěpán Šimek
29.09.16 | 08:40:48

Více

Audio

ZNOUZECTNOST - Beat Simplicitas

Čech Orba
Přehrát
Každý věk má hrdiny
Přehrát
Jedeme v autě
Přehrát

Beata Hlavenková - Theodoros

Ιανουάριος
Přehrát
Φεβρουάριος
Přehrát
Μάρτιος
Přehrát
Απρίλιος
Přehrát

DARK GAMBALLE - Zatím dobrý

Bon Pari
Přehrát
Netopýr
Přehrát
Svět za dekou
Přehrát

Více

Video

ARCHEONIC

26.12.16


AWRIZIS

14.10.16


X-CORE

13.10.16


MALIGNANT TUMOUR

20.09.16


SLAYER

07.09.16


Více

Facebook   MySpace   YouTube