Přihlášení | Registrace

Video - Recenze

NIGHTWISH - Showtime, Storytime

Blu-ray
2013 Nuclear Blast

čas: 114 min / 137 min
země původu: Finsko
styl: symphonic power metal

Sdílej:|

Vaše klepání na čela a lehký skřípot zubů slyším až tady u mého stolu. Přesto, čtete dobře a mezi recenzované se po dlouhé odmlce vracejí dávno zavržení NIGHTWISH. Sleduji záznam jejich vystoupení na Wackenu 2013 a hlavou se mi žene proud divokých vzpomínek. Živák "Showtime, Storytime" je totiž první nahrávkou NIGHTWISH, na které už nenajdete předchozí vokální přešlap v podobě Anette Olzon, ale její nástupkyni Floor Jansen, výraznou tvář rozpuštěných After Forever. Je to už třetí ženský hlas v historii kapely, přičemž každý z nich byl úplně jiný než ten předchozí. Jako by Tuomas ani nevěděl, co vlastně chce. Jednou to byla opera, potom pískající střízlík a nakonec pravá metalová mašina. Na tyto změny bude asi milion různých názorů, ale přinejmenším jeden důsledek je jasný: starší skladby získávají zase trochu jinou podobu, což je vždycky dobrý důvod alespoň jednorázově se ke kapele vrátit.

Živí NIGHTWISH zase trochu jinak

I přes trochu jiné vyznění klasických hitovek nemusíte mít strach, že byste svoje milované Finy v roce 2013 nepoznali. Jejich vystoupení je pořád precizně "odehrané" (v každém slova smyslu), celá show je velkolepě nasnímaná, Tuomas dělá ze všeho neuvěřitelný doják a Marco Hietala je pořád naprosto úžasný zpěvák, kterému zobu z ruky každé odzpívané slovo.

V živém provedení mě ale celkem potěšily i jinak tragické skladby z ještě tragičtější poslední desky. Kluci naštěstí vybrali jen ty snesitelné a naživo hratelné kousky, které zůstávají sice i nadále celkem o ničem ("Ghost River"), ale pořád mají asi milionkrát víc šťávy, než když je obklopí zrádná cukrová vata poslední desky. Zbytek už na svá bedra vezmou prověřené hity a fanoušek tak může v křesle vrnět blahem. Rušit ho při tom nebude ani technická stránka nahrávky, protože zvuk i obraz jsou vzhledem k festivalovému záznamu hodně podařené. Koncert taky konečně vychází jako bluray v HD.

NIGHTWISH nově s kobylkou ve znaku

Když Floor zpívá staré skladby napsané pro Tarju, naplno si uvědomuji, proč jsem jednoho dne úplně přestal poslouchat kapely jako After Forever nebo Epica. Už jsem nemohl vystát hlas jejich zpěvaček, jimž na krku nabíhaly při zpěvu žíly. Přesně tak působí Floor často i ve svém novém angažmá. Tam kde dokázala Tarja zpívat s elegancí a lehkostí, tlačí Floor do kopce dvoukolák plný brambor (refrény "She's My Sin") a její zpěv najednou vnímám jako pěknou dřinu. Hlasu Floor Jansen nechybí příkladná technika ani síla, ale když se má vyšplhat opravdu vysoko, začne u toho vždycky hrozně řvát. Občas se dokonce láme do jakési rockově zachraplé polohy, což už je úplné agro (první sloka "Ghost River"). Třeba mojí nejoblíbenšjší skladbě "Everdream" úplně schází typický klid před bouří, protože v ní Floor tlačí na pilu od začátku do konce. Na druhou stranu ale zase musím přiznat, že se mi z jejího finále v posledním refrénu docela slušně točí hlava v euforii.

Aby bylo jasno, Floor je samozřejmě vynikající zpěvačka s jistým a naléhavým hlasem, kterému nechybí profesionální kvalita, ale ve srovnání s Tarjou působí pořád jako pivo vedle vína. Piva se pije víc a je lepší na žízeň, ale nikdy si ho nedáte na rande ani při žádné "lepší" příležitosti. Chybí mu totiž delikátnost a svátečnost. Floor je prostě typická heavy metalová kočena zabalená v kůži a převázaná pevným opaskem s kovovými cvočky.

Pro koho NIGHTWISH hráli a pro koho budou hrát teď

Přestože nebude Floor Jansen sedět každému, mohla by kapele alespoň pomoci získat zpět trochu civilnější a písničkovější charakter. Její hlas je jednoznačně nejmetalovější z celé trojice zmiňovaných zpěvaček, a mohl by tak podobným směrem posunout i celou bandu. Konec konců, příchod Hietaly udělal s kapelou alespoň v malém měřítku totéž (skladby jako "Wish I Had An Angel"). Pokud se tedy Tuomas nerozhodne pro dráhu doprovodné kapely cirkusových představení - což jediné mu po poslední desce ještě zbývá - mohou se fanoušci těšit na trochu "přehlednější" hudební éru jejich modly. Nám ostatním to ale asi bude i nadále celkem šumák.

Hodnocení

Petr Macháček | 16.01.14

Další články autora:

PARKWAY DRIVE - Ire | 16.12.15
ZVA 12-28 Band - Šibenica frajerka | 17.10.15
Dr. Dre - Compton | 13.10.15
AMORPHIS - Under The Red Cloud | 18.09.15
KVĚTY - Miláček slunce | 11.09.15

Všechny články